Profesní zapojení
Kompetence:
Pracovní komunikace
Odborná spolupráce
Reflektivní praxe
Soustavný profesní rozvoj
Jak můžeme technologie využít k tomu, abychom byli lepšími vyučujícími?
Učení je trochu jako pracovat s receptem po babičce – sice víme, kolik hrnků, lžic nebo hrstí ingrediencí máme do hodiny dát, aby fungovala, ale někde se ztratilo povědomí o tom, že ruce i hrnky jsou různé, chutě se mění a koření je více než před půl stoletím. Abychom se mohli naučit vařit podle takového receptu, musíme se inspirovat, jak vaří ostatní. Stejně tak i vyučující se může jen obtížně naučit vše sám, bez interakce s ostatními, bez komunity, která mu bude ukazovat různé postupy, triky, inspirace, doporučení. Která mu – ať už online nebo offline – pomůže uvařit ve své třídě to, co sám chce. Anebo možná lepe – to, na čem se s nimi domluví.
Tematické otázky
Více teoretického ukotvení naleznete v brožuře Digitální kompetence učitelů od teorie k praxi kapitole Profesní zapojení.
Jakým způsobem využívám pro svoji výuku spolupráci s ostatními učiteli a učitelkami?
Využívám technologie k sebevzdělávání? Mám k tomu nějaký plán?
Dokážu se učit pracovat s novými nástroji a technologiemi, které následně přenáším do své praxe?
Využívám technologie k evidenci a reflexi své práce vyučující?
Jsem členem nějaké virtuální pedagogické komunity? Co přesně mi to přináší? Co jí přináším já?
Sdílím s ostatními vyučujícími nebo veřejností výsledky své práce?
Jak na to? Aneb příklady z praxe
Edukační situace: Dokázat dobře učit vše ze svého předmětu neumí asi nikdo z nás. Často potřebujeme o vybraných oblastech nebo tématech přemýšlet znovu a znovu, hledat způsoby, jak je pojmout nebo uchopit jinak. Velikost základních škol v Česku současně implikuje, že běžně nemáme k dispozici žádného kolegu nebo kolegyni, se kterým bychom mohli danou věc skutečně promyslet, který by nás mohl inspirovat.
Technické řešení: Jednou z možností, které se nabízejí, je rozhovor s ChatGPT, který může být vedený dvěma základními směry. Tím prvním je „navrhni mi hodinu …“, tedy nechat AI, aby vytvořila celou konceptualizaci tématu. Druhým směrem může být snaha využít jej pro diskusi nad částí výkladu (např. „napiš mi elementarizované zdůvodnění toho, proč je nebe modré“ nebo „navrhni mi jednoduchý experiment na měření hybnosti“).
Didaktický komentář: Navržená řešení jsou málokdy ideální, ale mohou posloužit jako inspirace pro další přemýšlení. Mít k dispozici dobré kolegy či kolegyně, kteří mají dostatek času a ochoty, je většinou výrazně praktičtější. Využít AI je ale současně efektivnější, než se s danou činností „trápit“ sám.
Edukační situace: Pro vzdělavající může být někdy náročné vystoupit ze zarámování ostatních učitelů a učitelek a komunikovat svá specifika – netradičně pojatý koncept vzdělávání, způsob hodnocení, nové učební materiály nebo třeba práci se specifickými skupinami studujících. Přitom právě vyprofilovaní učitelé a učitelky jsou pro školu klíčovým zdrojem identity, společenského postavení a kvality.
Technické řešení: Jednou z věcí, které fungují v tomto ohledu velice dobře, je tvorba vlastních webových stránek, které mohou být přizpůsobeny tomu, v jaké oblasti se daný vyučující profiluje – jinak bude vypadat web vyučujícího, který píše knihy, a jinak toho, kdo se věnuje vzdělávání Romů nebo technologiím ve vzdělávání. Jednou z možností, jak si takový web snadno vytvořit (bez větších technických znalostí), je Wordpress, případně WiX či Webnode.
Didaktický komentář: Pro mnoho učitelů a učitelek je důležité na jedné straně dobře učit a na straně druhé na sebe příliš neupozorňovat. Práce s vlastním webem může být určitou cestou pro formování individuální identity vyučujících a současně prvním krokem v procesu vstupu do veřejného prostoru, který umožňuje budování spolupráce s dalšími aktéry, ať již dalšími vzdělávajícími, nebo řadou rozličných potenciálních spolupracovníků a spolupracovnic.
Edukační situace: Učitelství patří mezi velice komplexní profese, ve kterých sledujeme podstatně více parametrů než jen výuku. Ve skutečnosti se učitelé a učitelky ve své praxi většinu času věnují jiným aktivitám, než pouze své vystudované „vědní disciplíně“ nebo aprobaci, na kterou jsou z fakultního prostředí dobře připravení. Na témata, jako je rasismus ve třídě, nekázeň, rozhovor s demotivovaným žákem, žákyní nebo rodiči, jsou typicky připraveni (zvláště na začátku kariéry) podstatně méně.
Technické řešení: Téměř jedinou možností, jak se na takové situace připravit, je trénink, vyzkoušení si dialogu. Nejde přitom jen o primární řečový akt, ale o širší rozmyšlení si, co od rozhovoru očekáváme, s jakými informacemi pracujeme, co chceme sdělit, ale také jaké mohou být případné reakce. Jednou z možností, které se nabízejí, je popsat ChatGPT komunikační situaci a následně s ním vést textový rozhovor. I přestože nebude odpovídat tomu, co se pravděpodobně odehraje v realitě, jde o důležitý rozměr tréninku a uchopení celé problematiky.
Didaktický komentář: Pokud má učitel nebo učitelka problém s verbalizací svého sdělení (a třeba už má téma rozmyšlené), může být velice praktické pracovat s hlasovým vstupem a výstupem, tedy že si s ChatGPT budeme povídat. Právě hlasová interakce na vstupu i výstupu může v některých situacích vyučujícím pomoci s rozvojem specifických komunikačních dovedností a sebevědomím.
Edukační situace: Ve škole můžeme často narazit na kognitivní zkreslení, které pracuje s představou, že vše, co člověk umí, dělá, co se učí, se realizuje ve škole. Dobré známky jako by rozlišovaly „šikovné a nešikovné“. Ve skutečnosti je situace taková, že škola tvoří jen část edukačního zážitku, ale současně má silný vliv na formování identity studujících.
Technické řešení: Aplikace pro práci se studijními portfolii, jako je Mahara, umožňují relativně jednoduše překračovat hranice mezi formálním a neformálním vzděláváním. Vedení si vlastního repozitáře výstupů je současně cenné v tom, že poskytuje data a informace pro zpětnou vazbu a sebehodnocení. Mahara umožňuje pracovat i se vzájemným hodnocením nebo budováním vzdělávacích komunit.
Didaktický komentář: Mahara umožňuje pracovat s výstupy jak z formálního, tak neformálního vzdělávání, dává prostor pro integraci toho, co se studující naučí ve škole a co dělají ve svém volném čase. Současně může být místem participativního učení, ve kterém sdílejí společný prostor evidence svého vzdělávání žáci, žákyně i vyučující.
Edukační situace: Online konference většinou realizujeme v prostředích, jako je MS Teams, Zoom nebo Google Meet. Hodí se pro plenární přednášky nebo referáty, ale podstatná část konferenčního zážitku jim chybí, totiž přestávky, chodby a nezávazná diskuse. Právě neformální část je pro edukační aspekt, ale i rozvoj sociálního kapitálu na konferencích klíčová.
Technické řešení: Jednou z možností, jak tento problém řešit, je práce s nástroji, kterým se říká proximity chat nebo spatial chat. Jde o prostředí, ve kterých se lidé pohybují v podobě avatarů, a když jsou si blízko, mohou si povídat. Účastníci a účastnice konference se tak mohou pohybovat po virtuální chodbě a hovořit jen s tím, kdo je pro ně aktuálně zajímavý a je k dispozici, tedy vlastně podobně jako na konferencích. Právě k takovým aktivitám je možné využít nástroje jako Gather.town (zdarma do 10 osob v místnosti) či Kumospace (zdarma do 50 účastníků/účastnic).
Didaktický komentář: Tato řešení nemusí fungovat pouze pro konference a neformální setkávání, kde jsou jejich pozitivní aspekty v literatuře dobře popsané. Lze je také dobře využít také pro různé školní kolaborativní projekty, kde umožňují překračovat některé komunikační bariéry spojené s videokonferenčními hovory.
Edukační situace: Vyučující není výjimečným odborníkem na fyziku nebo umění, ale to, co by měl umět dělat skutečně dobře, je pracovat se zdroji; měl by umět svým studujícím i ostatním vyučujícím ukázat, jaké zdroje hledá, z čeho čerpá během příprav, úvah o edukaci atp. Učitel či učitelka pro svoji práci vybírá zdroje, které mají cenu, promýšlí je, ontodidakticky je transformuje a předává dále.
Technické řešení: Možností, jak evidovat a sdílet zdroje, je více. Svého času byly populární nástroje na práci s RSS kanály (Feedly), ale zdá se, že budoucnost více patří jednotlivinám a pečlivě budovaným informačním ekosystémům, jako je Get Pocket, který umožňuje jednoduše třídit a shromažďovat zdroje a následně je snadno sdílet s dalšími uživateli a uživatelkami. Lze jej použít pro privátní potřebu, stejně dobře jako pro sdílení s vyučujícími nebo studujícími.
Didaktický komentář: Přenášet přípravy mezi vyučující není nikdy snadné, protože každý má jiný výukový styl a způsoby práce. Naopak sdílet zdroje a inspirace je velice praktické a užitečné, protože ontodidaktickou transformaci může každý učitel či učitelka uchopit po svém.
Edukační situace: Komplexita a rozmanitost učitelské práce vedou k tomu, že mnoho věcí děláme intuitivně, nevědomě, nereflektovaným způsobem. To na jedné straně může vést k růstu individuální rutiny a zkušenosti, ale současně takový přístup snižuje prostor pro skutečně záměrnou změnu, zlepšování, a především možnost předávat své zkušenosti ostatním. Koncept práce nahlas je postavený na tom, že vyučující je schopen pojmenovávat a sdílet věci, které dělá, způsoby, jakými o nich přemýšlí, a to včetně slepých uliček. Příkladem je web Jitky Rambouskové.
Technické řešení: Ideální řešení pro takovou práci je forma deníku s krátkými zápisky různého druhu, který je možné sdílet vhodné skupině osob. Právě takové možnosti nabízí Tumblr, který se dobře hodí na kratší příspěvky, lze ho projit s GetPocket a sdílet zde i zajímavé zdroje a současně funguje jako sociální síť pro vybraný okruh čtenářstva (nebo může být i veřejný). Podobně lze využít například i Notion.
Didaktický komentář: Práce nahlas patří mezi nejdůležitější reflektivní přístupy učitelů a učitelek. Umožňuje explikovat a zvědomovat určité prvky vlastní praxe a současně umožnit druhým, aby o ní přemýšleli také. Lze ji využít jak samostatně, tak jako součást online komunity nebo podklad pro práci uvádějícího vyučující, případně mentora či mentorku.
Jak využít AI?
Nástroj / činnost: Umělá inteligence umožňuje relativně snadno pracovat s běžnými administrativními úkony. Tím, že velkou část z nich lze uchopit jako algoritmus, je snadné je řešit pomocí jednoduchých vstupů pro AI. Pro tyto činnosti lze využít například ChatGPT nebo Grammarly.
Využití: Potřebujete napsat mail rodičům nebo kolegům či kolegyním? Zkuste v několika bodech strukturovat obsah mailu a nechat ho napsat AI, ideálně se hodí na různé doporučující dopisy, návrhy formulářů, organizační zprávy nebo zápisy z porad. Pokud píšete v angličtině, pak pro vás může být užitečné Grammarly, které umí jak vhodně reformulovat sdělení, tak vám dát zpětnou vazbu o tom, jak zpráva vyznívá. Tón hlasu může být dobrou součástí zadání i pro ChatGPT.
Praxe: Styl psaní je pro každého člověka unikátní, takže doporučujeme zvážit stylistické úpravy, které povedou k tomu, že text bude znít osobněji nebo uvěřitelněji. Psát generované zprávy je možné především širšímu publiku nebo těm, kdo nás vůbec neznají.
Nástroj / činnost: AI představuje rychle se měnící fenomén, v němž není snadné se vyznat a využívat všechny jeho možnosti, stejně jako nemusí být snadno pochopitelná možná rizika. Proto se musíme neustále v oblasti využití AI vzdělávat. Jednou z možností jsou platformy s otevřenými kurzy, jako je EDx nebo elementsofai.cz.
Využití: Studium online kurzů není snadné (na druhou stranu většinou není drahé), to jediné, co k němu potřebujete, je znalost angličtiny (většinou) a dostatečně dobrá motivace s kvalitním time managementem. Velice doporučujeme vytvořit si v rozvrhu pevné místo, kdy se budete kurzům věnovat.
Praxe: Pokud se rozhodnete učit se online o AI, doporučujeme si k tomu zvolit nějakého vhodného partnera či partnerku, se kterým sdílíte stejné starosti i radosti, diskutujete o obsahu a podobně. V ideálním případě je to kolega nebo kolegyně ze školy, kdo vám umožní držet stejné společné tempo po celé studium, ale volit lze samozřejmě různě. Pokud jde jen o jednoho člověka, doporučuje se snaha o podobnou úroveň znalostí a motivace. Ve více lidech je možné snáze pracovat s distribuovanými kompetencemi pro studium.
Nástroj / činnost: Pro reálné promýšlení a experimentování s AI nestačí procházet kurzy na EDx či Coursera a učit se o něčem. Vzdělávací prostředí je zajímavé tím, že vyžaduje velkou míru reflexivity, vzdělávání se, promýšlení a především diskuse. Právě takové možnosti nabízejí různá diskusní fóra – od Reddit, Quora až po LinkedIn.
Využití: Vyberte si diskusní platformu, která vám bude vyhovovat. Pro někoho může být dostačující i Facebook nebo X. Zapojte se do diskusí, nebojte se klást otázky, v odpovědích přemýšlet o vlastní praxi a sdílet s druhými, jakým způsobem se vztahujete ke své profesi a jejímu propojení s AI.
Praxe: Na většinu otázek, které si jako vzdělávající klademe, neexistuje v oblasti AI jedna správná odpověď, hledání je tak přirozenou součástí poznávání. Současně platí, že kvalitní vyučující potřebuje spojení s dalšími učiteli nebo učitelkami, nelze kvalitně učit zcela osaměle. Online komunity mohou být v této oblasti silným přínosem, který může vyučující ve svém poznávání vhodně využít.
Nástroj / činnost: AI mění prostředí nejen konkrétního osobního rozvoje, ale celé školy. Tam se přirozeně nacházejí lidé skeptičtí i nadšení, techno pesimisté i techno optimisté. Společná setkávání mohou být zajímavá, ale v mnoha ohledech může být nejdůležitější hledat společné zkušenosti, které mohou posloužit k přeměně školy.
Využití:
pozvěte do skupiny všechny vyučující, kteří mají o problematiku zájem,
zkuste si pravidelně sdílet své zkušenosti z každodenní praxe,
pokud narazíte na nějakou strukturální výzvu, popište ji a diskutujte s vedením,
zkuste si nastavit pravidelné vstupy o tom, kdo co vyzkoušel, s jakým nástrojem pracuje,
zkuste hledat cesty k práci ve společném sdíleném prostoru,
zkoušejte společně testovat a zvažovat placené verze nástrojů,
nebojte se do AI pracovní skupiny zapojit i ChatGPT či Gemini.
Praxe: Pokud se škole podaří vytvořit si takovou AI skupinu, má velkou šanci nejen na svoji digitální transformaci, ale obecně na rychlé šíření inovativního myšlení, což je pro fungování instituce zásadní. Velký význam má také to, když má skupina nějaké promyšlené napojení na vedení školy – například skrze koordinátora ICT nebo zástupce/zástupkyně ředitele/ředitelky.
Nástroj / činnost: Generativní modely postupně snižují své halucinační přístupy a pro mnoho témat mohou být příjemným doplňkem vlastního sebevzdělávání. Ideální je využít ChatGPT a prostě se jej doptávat.
Využití: Pokud je vám nejasné cokoli ohledně AI, ptejte se. Když se budete ptát anglicky, dostanete lepší odpovědi, ale i české jsou zajímavé. Nejde ale primárně o první otázku a odpověď, ale o dialog, který lze se systémem vést kontinuálně. A máte-li pocit, že jste pochopili to, co jste potřebovali, zkuste to verifikovat. Třeba alespoň na Wikipedii. Vyplatí se důvěřovat, ale i prověřovat.
Praxe: Pokud si platíte Pro verzi ChatGPT, můžete využít různých odborných a popularizačních zdrojů a vytvořit si vlastní GPTs, které bude pracovat se zdroji, které sami vyberete, to vaše učení učiní cílenějším. GPTs mohou také sloužit jako specializované postavy, které odpovídají na otázky či úkoly vybraným stylem. V placené verzi může ChatGPT pracovat s řadou doplňků, jako je PromptPerfect, který umožňuje optimalizovat jednotlivé prompty.
Nástroj / činnost: Pokud bychom hledali nějaké populární současné slovo vztahující se k umělé inteligenci ve vzdělávání, mohli bychom říci, že je to AI literacy – gramotnost spojená se schopností využívat AI skutečně užitečně. Pro její rozvoj se budou hodit online kurzy, ale také všemožné nástroje pracující s AI a druzí lidé.
Využití: Velice zajímavé na AI gramotnosti je, že předně není úplně jasné, co přesně znamená. Většina definic je hodně komplexních, takže její skladba ve škole bude zajímavě interdisciplinární. Co k ní může patřit? Schopnost chápat základy AI, využívání nástrojů pracujících s AI, schopnost AI nástroje upravovat a využívat ve vlastních projektech, etická a sociální reflexe AI. Takový rozptyl má málokdo. Proto se vyplatí ve škole tato témata řešit v širších týmech – AI není jen záležitostí IT a nejlepší kompetence nutně nemá koordinátor/ka ICT.
Praxe: Nebojte se ve škole tvořit diskusní panely nebo semináře, do kterých můžete zapojit vyučující, studující i rodiče. Chcete-li řešit AI téma, vždy pevně stanovte rozvrh setkání a jeho formu, ať se zbytečně netočíte v kruhu. Poznatky lidí mimo učitelskou komunitu mohou být pro vzdělávající zásadní a současně takové akce mohou pomáhat budovat školu jako místo soustavného aktuálního vzdělávání se.
Jaké nástroje využít?
Co to je: Asi nejjednodušší a nejrychlejší nástroj na tvorbu videohovorů, jehož zásadní výhoda spočívá v tom, že nevyžaduje žádnou registraci účastníků a účastnic. Důraz se klade na jednoduché ovládání a může snižovat některé bariéry při konfliktu velkých technologických ekosystémů.
Jak to využít: Ideální využití je pro schůzky mimo organizaci – pokud si chcete domluvit setkání s dalším vyučujícím, malou komunitou, nebo pracovat na ad hoc projektu v rámci sebevzdělávání. Současně ho lze doporučit také studujícím, především pokud škola nemá vlastní komunikační prostředí.
Něco navíc: Aplikace nabízí tři ne zcela obvyklé funkce u videohovorů:
Můžete si nastavit URL adresu schůzky, takže se s ní dá jednoduše pracovat také při propagaci.
Můžete vypínat a zapínat filtrování zvukového šumu, což se hodí pro schůzky z kavárny nebo školy.
Učitelskou specialitou je zaznamenávání si toho, kolik času který účastník hovořil, což z nástroje dělá zajímavou aplikaci i do oblasti výuky.
Co to je: Služba na tvorbu jednoduchých i složitých webových stránek, respektive hostovaný redakční systém. Umožňuje tvorbu bezplatného webu (s reklamními bannery, nebo si můžete zaplatit za verzi bez nich) bez pokročilejších technických dovedností. Jeho součástí mohou být jak statické stránky, tak také blogové příspěvky, aktuality atp.
Jak to využít: Jde o ideální nástroj na tvorbu učitelského portfolia, které umožňuje sledovat postup při učení, aktivity, které člověk dělal, projekty a další výstupy a následně je reflektovat. Takové místo může často obsahovat také vlastní promyšlení toho, čemu se říká „filozofie učení“, tedy individuálního přesvědčení o tom, jak chceme správně učit. Příklady portfolií postavených (ne vždy) na Wordpress mohou být: Harry Fletcher-Wood, Jitka Rambousková, David Cormier.
Něco navíc: V současné pedagogické komunitě se hodně diskutuje o tom, do jaké míry jsou portfolia veřejně funkční projekt, protože vedou k primárně pozitivnímu budování obrazu sebe sama, což má k reflektivní výuce omezený vztah. Je vhodné uvážit míru zveřejňování s ohledem na pocit bezpečí a reflexe také toho, co se nepovedlo.
Co to je: Nástroj na řízení projektů, který dokáže sledovat úkoly, milníky, časy, vést diskuse nebo hlídat chyby. Jde o dobrý poměr mezi funkcemi, které jsou k dispozici, a nulovou cenou. Výhoda tohoto nástroje spočívá v tom, že je možné bezplatně pracovat s neomezeným počtem projektů i uživatelů či uživatelek.
Jak to využít: Téměř cokoli, co děláme, je možné převést na projekt a sledovat, co se s ním děje. Groupware jsou nástroje, které umožňují získat jednoduchý přehled o tom, co dělá druhý, jaké úkoly jsou před námi a jak se s nimi vypořádáváme. Hlavním cílem těchto nástrojů je přinést transparentnost a efektivitu do procesu řízení jednotlivých projektů – bez ohledu na jejich velikost se snaží omezit energii, kterou musíme vložit do procesu řízení.
Něco navíc: Když se řekne projekt, většina lidí si představí činnost, kterou vykonává více lidí. Tím, že jsou ve Freedcamp nastavené bezplatné funkce velice vstřícně, je možné si i vlastní úkoly (například na úrovni jednotlivých předmětů nebo projektových dní) evidovat také zde. Slabinou těchto nástrojů může být to, aby je druzí využívali; sami sebe ale dokážeme řídit podstatně snáze.
Co to je: Aplikace slouží k měření času, který člověk stráví různými projekty a činnostmi. Je dostupná jak na webu, tak jako aplikace pro mobilní telefon nebo rozšíření do Chrome. Pro běžné využití je zdarma.
Jak to využít: Učitelská profese je zajímavá tím, že je hodně komplexní a rozmanitá, jen málokterá jiná má takové spektrum aktivit a tak silný podíl tzv. „nepřímé pedagogické činnosti“. To dává vyučujícímu svobodu a současně ho to nutí k tomu, že musí přemýšlet nad efektivitou svého času. Toggl může pomoci měřit čas, který člověk investuje do různých aktivit, a následně reflektovat, zda byl užitečný, nebo může být podkladem pro mentoring a další externí formy rozvoje.
Něco navíc: Pokud chcete získat dobrý přehled o svých aktivitách, využijte dostupné analytické nástroje. Ty vám mohou pomoci rychle se orientovat v tom, které aktivity zabírají více a které méně času. Toggle může být užitečný také těm, kdo si práci „nosí domů“, aby zjistili, kolik času prací reálně tráví.
Co to je: Mahara je nástroj na práci s portfolii ve vzdělávání, a to jak s těmi od studujících, tak také od vzdělávajících. Aplikace se snaží využívat nejen kumulaci konkrétních výstupů, ale také pracovat s týmovou zpětnou vazbou nebo diskusemi. Může tak posloužit také jako nástroj komunitní spolupráce. Starší verzi Mahara může škola provozovat na svém serveru zdarma, aktuální verze je jen cloudová a záleží na počtu licencí.
Jak to využít: Cílem aplikace je vytvořit si reflektovaný soubor toho, co člověk dělá – lze sem vložit všechny přípravy, prezentace, aktivity do hodin, ale také si k nim psát blogy nebo další zápisky. Aplikace poslouží jak jako osobní repozitář edukačních aktivit, tak je rovněž možné ho sdílet s kolegy a kolegyněmi v rámci reflektivní praxe.
Něco navíc: Mahara poslouží také ve výuce, kterou chce vyučující založit na práci s portfoliem a jeho reflexí. Lze tak sdílet s žáky a žákyněmi podobnou zkušenost a mohou se společně inspirovat v tom, jak s reflexí a evidencí vlastního pokroku pracují.
Co to je: Nástroj na psaní deníku, primárně reflektivní povahy. Je dostupný jak jako webová aplikace, tak pro mobilní zařízení a je bezplatný (mimo pokročilé funkce). Vyžaduje pouze registraci. Jednotlivé příspěvky jsou navázané na den, ale lze je také třídit podle dalších parametrů.
Jak to využít: Diaro umožňuje psaní krátkých reflektivních poznámek během chvíle, takže se dobře hodí na reflexi jednotlivých hodin – stačí vyplnit stručný popisek, zvolit náladu, třídu a případně doplnit tagy a další podrobnosti. Aplikace umožňuje snadno si vytvořit systém strukturované reflexe, kterou můžeme využívat pro hledání toho, co nám ve výuce funguje nebo dělá radost. K příspěvkům lze jednoduše připojit také fotografii.
Něco navíc: Pokud Diaro využíváte pro pedagogické reflexe, doporučujeme vytvořit si složky podle tříd (a tagy nechat třeba pro metody a pocity z výuky) a především pracovat s šablonami, což umožní rychlejší a strukturovanější práci, kterou člověk ocení především při delším ohlédnutí se.
Co to je: Nástroj na práci s poznámkami, který je od Microsoftu. Je bezplatný a jeho asi hlavní výhodou je důraz na spolupráci, která díky integraci do ekosystému služeb Microsoftu může být v některých školách velice efektivní. Umožňuje sbírat výstřižky z webových stránek, psát poznámky, kreslit nebo i jednoduše pracovat s tabulkami.
Jak to využít: Hlavní výhodou OneNote je jednoduché sdílení uvnitř školy, takže se ideálně hodí na zápisy z porad, materiály předmětových komisí a další činnosti, u kterých chceme, aby s nimi mohl v nějaké organizované podobě pracovat každý.
Něco navíc: Umí pracovat s šablonami a jejich sdílením, takže ho lze dobře použít i jako nástroj na správu pracovních listů pro žáky a žákyně nebo na vyplňování formulářů a podkladů od ostatních vyučujících.
Workshop - jak propojit teorii s praxí?
Jak skrze technologie podpořit profesní zapojení vyučujících?
Tento workshop se zaměřuje na osobní reflexi, tedy přemýšlení, jak mohou technologie podpořit profesní zapojení skrze využití myšlenkových map, sdílení a diskusí. Workshop se skládá z několika na sebe navazujících aktivit. Diagram (v sekci ke stažení) by měl pomoci v orientaci posloupnosti aktivit. Nemusíte však projít celým procesem, záleží na vašich záměrech, časových možnostech, cílové skupině apod.
Informace pro lektory a lektorky, co je třeba nachystat:
psací potřeby, papíry, post-ity,
reflektivní otázky dle témat, viz seznam (hlavně k bodu 2) - ideálně je vytisknout,
spolupráce s ostatními vyučujícími (z vaší školy, vzdělávacího prostředí),
sebevzdělávání,
digitální technologie, které aplikujete v praxi,
reflexe své práce,
inspirace – kde se inspiruji? co mi to dává?,
osobní sdílení zkušeností vyučujících,
vytvořit rozcestník digitálních nástrojů, platforem podporujících zmiňované oblasti – můžete využít nejen z této oblasti kuchařky DigCompEdu, viz část 4,
úvod – zarámování, jak rozumíme sousloví „profesní zapojení“.
Jak na to?
Na začátek je vhodné sjednotit chápání profesního zapojení. Můžete to společnými silami vydefinovat, nebo to nechat na lektorovi či lektorce a stručně popsat, co se tím myslí.
Vytvořte si myšlenkovou mapu vašeho osobního profesního zapojení. Zkuste zahrnout oblasti, jako je:
spolupráce s ostatními vyučujícími (z vaší školy, vzdělávacího prostředí)
sebevzdělávání
digitální technologie, které aplikujete v praxi
reflexe své práce
inspirace – kde se inspiruji? co mi to dává?
osobní sdílení zkušeností vyučujících
Jedná se o individuální práci.
Sdílení se všemi
aha – momenty
jsou spokojení s výsledkem?
kde je prostor k rozvíjení?
kde je nějaká mezera?
Při této aktivitě je lepší se zaměřit na konkrétnější oblast. Pro ukázku ilustrujeme zaměření se na první bod z 1), tedy spolupráci s ostatními vyučujícími (ze vzdělávacího prostředí účastníků workshopu).
Nejprve individuální práce každého účastníka a účastnice. Výsledek ideálně vizualizují na papír pomocí fix, post-itů, cokoliv.
Kdybyste si mohli navrhnout prostředí spolupráce s ostatními vyučujícími z vašeho profesního prostředí, jak by vypadalo?
Co by mělo obsahovat?
V jaké platformě by bylo vhodné ho využívat?
Jakou roli by tam hrály technologie?
Jak by fungovalo sdílení?
Sdílení ve dvojicích
Sdílení probíhá ve dvojici. Každý má 3 minuty na představení svého ideálního prostředí podporujícího spolupráci, sdílení (druhý mu do toho nevstupuje).
Poté si navzájem dají zpětnou vazbu – každý 1,5 min.
Na závěr společně diskutují, co by jim toto ideální řešení přineslo (4 minuty).
Sdílení se všemi
klíčové momenty, zjištění
Účastníci a účastnice reflektují na základě myšlenkové mapy z 1) a představy 2) a poznačí si, vizualizují:
co v současné době funguje dobře,
které oblasti by mohly být lepší, např. využívání vhodných nástrojů, prostor pro reflexi, možnosti sdílení,
jaké platformy/prostředky už využívají a co jim na nich vyhovuje či chybí.
Shrnutí
Každý z účastníků a účastnic si shrne své přemýšlení v podobě odpovědí na tyto otázky (ideálně na papír, který si odnesou):
Co mi nejvíce vyhovuje na současném způsobu profesního zapojení?
Co bych chtěl/a změnit, abych byl/a spokojenější?
Skupinky 3- 4 osob, každá skupinka dostane téma digitální technologie + 1 další téma, které vylosujete z výběru z části 1 (mimo digitální technologie, ty už všichni mají).
Témata k losování:
spolupráce s ostatními vyučujícími (z vaší školy, vzdělávacího prostředí),
sebevzdělávání,
reflexe své práce,
inspirace – kde se inspiruji? co mi to dává?,
osobní sdílení zkušeností vyučujících.
Poté je lektor či lektorka seznamuje s digitálními nástroji podporujícími profesní zapojení; jakou formou, zda rozcestníkem zdrojů, nebo frontálním vstupem, záleží na lektorovi či lektorce.
Účastníci jsou potom vyzváni k diskusi o tom, jaké digitální nástroje/prostředí jim mohou pomoci např. ke sdílení, sebevzdělávání apod. (vylosované téma).
Skupinka se zamýšlí nad otázkami:
Jaké ideální funkce by měl reálný nástroj/platforma mít, aby podporoval/a to, co chceme?
Jaké existující platformy známe, které jsou k tomu nejblíže?
Sdílení
Každá skupinka představí, o jakých oblastech měli diskutovat a na co přišli.
Na co myslet
Dokument můžete využít jako edukační materiál, který si účastníci z vašich lekcí mohou odnést a vyvěsit, aby jej měli na očích. Pokud například nestíháte workshopy, nebo jiné aktivity, které přenáší teorii do praxe, doporučujeme se nad tímto dokumentem společně pozastavit a diskutovat, jak lze modely a data z nich využít v praxi spolu s ostatními informacemi z vaší lekce.
Inspirace
NPI ČR. (2024). Mtodický portál RVP.cz. (2020). Rvp.cz. Retrieved December 5, 2024, from https://rvp.cz/
Učitelé +. (2023). Facebook.com. Retrieved December 5, 2024, from https://www.facebook.com/groups/1365249796891956
NPI ČR. (2023). Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů. Projektsypo.cz. Retrieved December 5, 2024, from https://www.projektsypo.cz/