Digitální zdroje
Kompetence:
Výběr digitálních zdrojů
Tvorba a úprava digitálních zdrojů
Organizace, ochrana, sdílení digitálních zdrojů
Jak se stát vyučujícím – kurátorem informačních zdrojů pro sebe i studující?
Vzdělávající je člověk, který dokáže na základě potřeb svých, kolegů a kolegyň i studujících nacházet, hodnotit, upravovat, přizpůsobovat i vytvářet zdroje, se kterými je možné se něco naučit. Stává se tak stále více „kuchařem“, který z ingrediencí z různých zdrojů dokáže pro své studující připravit právě takové menu, které je bude rozvíjet, které dokáže posouvat jejich chuťové možnosti a zkušenosti, jenž vytváří zkušenost, na niž vzdělávající se budou vzpomínat. Vzdělávající je tak více zprostředkovatelem přístupu ke vzdělání než majitelem dopředu připravených vědomostí.
Tematické otázky
Více teoretického ukotvení naleznete v brožuře Digitální kompetence učitelů od teorie k praxi kapitole Digitální zdroje.
Vím, jaký chci materiál a jak jej budu ve výuce používat?
Vím, proč zrovna tyto zdroje využívám a k čemu tím druhé vedu? Co jimi chci předat?
Mám uspořádané zdroje, materiály, přípravy? Mám v nich pořádek a systém?
Vím, kam si mohu jít pro inspiraci či zdroje do výuky? (online/offline)
Využívám rozmanité a vhodné/ personalizované materiály pro konkrétní třídu/ skupinu studujících?
Dokážu si zdroje upravit na míru do svých hodin?
Umím vytvářet vlastní zdroje? Sdílím je s ostatními?
Jak na to? Aneb příklady z praxe
Edukační situace: Klasická výuka do značné míry stojí na linearitě vzdělávacích objektů, které vytváříme. Jednou z možností, jak tento proces změnit, je práce s nelineárními příběhy (alla game book).
Technické řešení: Příběhy mohou být tvořené v nástroji Twine2, který je otevřený, bezplatný a není třeba se do něj registrovat. Aplikace umožňuje tvořit materiály tak, aby se přizpůsobovaly volbám studujících, a nabízely jim tak možnost zkoumat vybraný fenomén více způsoby. Takovými materiály jsou například ty z projektu Humanitní vědy dokořán.
Didaktický komentář: Nástroj umožňuje nejen sledovat různé vzdělávací cesty a vytvářet tak prostor pro autonomii studujících, ale také snadnou úpravu již vytvořených objektů. Vše je bezplatné a otevřené, takže upravit si vytvořený objekt není časově ani kompetenčně náročné. To, co je náročné (a učitelsky zajímavé), je vymyslet dobrý příběh, nachystat dialog či aktivity.
Doporučení: Vzdělávací materiály nemusí vytvářet jen vyučující, ale mohou v nich pracovat také žáci a žákyně. Naučí se základy HMTL či Markdownu a během chvilky mají své vlastní projekty, které mohou sdílet dále, ať už mezi studujícími, nebo jako reklamu školy (třeba formou únikovky na den otevřených dveří), případně mezi přátele a rodiči. Distribuce zodpovědnosti za vzdělávací obsah se vyplatí.
Edukační situace: Umělá inteligence přináší řadu zajímavých výzev. Ještě před 15 lety se doporučovalo, aby součástí studijních materiálů byl nějaký hravý průvodce, který bude upozorňovat na důležitá místa, zobrazí shrnutí nebo řekne vtip. Reálně se to málokdy povedlo a tato praxe postupně upadla.
Technické řešení: V umělé inteligenci je možné generovat virtuální avatary, kteří mohou roli takových průvodců zastat. Příklady nástrojů, které můžete využít, jsou například Hygen (zdarma 3 videa po 3 minutách za měsíc) nebo třeba Synthesia (do 36 minut videa za rok zdarma).
Didaktický komentář: Zajímavou možností, jak studujícím vysvětlit nějakou látku nebo předat zadání úkolu, může být – mimo klasického textového zadání nebo natočení videa – také varianta, kdy si vzdělávající vyrobí s AI svého virtuálního avatara. Tomu je pak možné jen předložit text a on poslouží jako jakýsi průvodce, motivátor, předavatel informací nezvyklou formou. Pravděpodobně nemá smysl takto dělat všechny materiály trvale, ale jako ozvláštnění výuky poslouží dobře.
Edukační situace: PDF soubory patří k (nejen) učitelské praxi v podstatě neodmyslitelně. Tvoří se v nich pracovní listy, učebnice, metody či pokyny. Jde o formát, který je velice praktický pro tisk, ale celkově nešikovný na manipulaci.
Technické řešení: Pokud s PDF soubory potřebujeme pracovat, můžeme využívat různé nástroje. Jedním z nich je online nástroj I love PDF, který je bezplatný a online a umožňuje dělat relativně hodně úprav i u velkých a rozsáhlých PDF souborů, jako třeba: rozdělovat PDF soubory, převádět je do Wordu, Excelu nebo PowerPointu a zpět, odstraňovat z nich hesla, měnit pořadí stránek nebo do nich vložit čísla stránek, provádět OCR nebo porovnávat dva PDF soubory. Nejde samozřejmě o jediný nástroj na práci s PDF – za pozornost stojí například PDF Sam na slučování a dělení PDF souborů (základní verze je zdarma) nebo PDF Guru (zdarma) a TheBestPDF (zdarma) na editaci obsahu PDF souborů.
Didaktický komentář: I když nejde o typický učitelský nástroj, nabízí velké množství funkcí, které reálně v přípravě výuky použijeme kdykoli, když na PDF narazíme. Možná právě tento nástroj může posloužit k tomu, že s tímto formátem budeme pracovat podstatně pohodlněji a rutinněji. Současně může snadno pomoci žákům a žákyním pochopit, jaké prvky v PDF souborech lze editovat a jaká je „trvanlivost” tohoto formátu.
Edukační situace: Citační manažer dobře poslouží jak učitelstvu (především s nějakou odbornou ambicí), tak také studujícím. Pokud ve škole pracujeme s ročníkovými pracemi nebo třeba se Středoškolskou odbornou činností, práce se zdroji a dobrým citováním je základ, se kterým je možné díky tomuto nástroji snadno pracovat.
Technické řešení: Zotero je nástroj, který slouží primárně k organizaci odborných zdrojů. Umí v nich nejen udělat pořádek, ale také zvládá generovat citace v textu a soupisy použité literatury. Mimo to je možné v něm anotovat PDF soubory, psát si do nich poznámky a později se k nim vracet. I když primárně slouží pro tvorbu odborných textů, lze ho snadno použít jako podporu v udržování si informací o vlastní četbě (nejen odborné) a o webových stránkách, kde bylo něco zajímavého do výuky, a to díky rozšíření pro webový prohlížeč.
Didaktický komentář: Jednotlivé zdroje je možné snadno včetně poznámek sdílet v týmu. Lze ho tak dobře použít například ve chvíli, kdy škola hledá oporu k nějaké pedagogické změně (například zavedení slovního hodnocení) a potřebuje sdílet odborné zdroje, příklady dobré praxe atp., včetně komentářů a poznámek svých vyučujících. Především pokud se škola snaží stát na ověřitelných datech (evidence based education), jde o neocenitelný nástroj.
Edukační situace: Vyhledávání zdrojů obvykle chápeme jako práci s externími materiály. Podstatnou část našich znalostí a zdrojů pro učení, výuku i další aktivity ale tvoří také naše osobní data a dokumenty, ve kterých je nezbytné umět rovněž vyhledávat.
Technické řešení: Pokud využíváte osobní účet (tedy nikoli ten navázaný na Workspace) od Google, můžete využívat Gemini na prohledávání vlastního Google Drive nebo Gmailu. Stačí říci nebo napsat Gemini, co hledáte a kde má vyhledávat, a můžete se dostat k relevantním výsledkům, na které je možné použít další omezující podmínky. Gemini umí tvořit shrnutí z více souborů nebo z vybraných souborů získávat odpovědi. Plná integrace je jen v anglické a placené verzi (měsíc je ale zdarma, což v některých případech může člověku velmi pomoci).
Didaktický komentář: Google postupně přeměňuje představu toho, jak s daty pracovat. Místo dělení do složek a krátkých nadpisů se stále více pracuje s delšími popisnými názvy a důrazem na vyhledávání nad většími celky. Jde o formu organizace zdrojů, které mohou některým uživatelům vyhovovat.
Edukační situace: Běžné vyhledávání umožňuje hledat primárně zdroje – nacházíme jednotlivé webové stránky nebo další dokumenty, které procházíme a postupně se dostáváme k informacím. Rozvoj umělé inteligence a sémantických přístupů umožňuje dostat se ve vyhledávání přímo k informacím.
Technické řešení: V prohlížeči Chrome je možné hledat buď přímo z adresního řádku skrze klasický engine search, nebo můžete použít @, z nabídky vybrat @gemini a ptát se přímo umělé inteligence. Takový způsob vyhledávání je užitečný především tam, kde neumíme dobře zformulovat dotaz nebo potřebujeme získat komplexně strukturovanou odpověď. Například jako SWOT analýzu, pro a proti, nebo jako soubor otázek k diskusi do hodin. Podobně umí zdroje vyhledávat také ChatGPT nebo odbornější Consensus.
Didaktický komentář: Výsledky vyhledávání je ale třeba stále ověřovat, což může proces vyhledávání zdržovat, na druhou stranu pro získání strukturované faktograficky orientované opory, například pro přípravu na vyučovací hodinu, jde o velice praktický zdroj.
Jak využít AI?
Nástroj / činnost: Pokud se má člověk orientovat v tom, co se v oblasti AI děje, musí si nastavit systém sledování novinek, který bude na jedné straně informativní a na straně druhé nebude zatěžující.
Využití: Zkuste si definovat, co je pro vás v oblasti AI relevantní – chcete sledovat učitelské vychytávky nebo inovativní pokrok v celé oblasti a teorii? Nebo se naopak chcete zdokonalovat v tom, jak psát dobré vstupy do ChatGPT? Vybírejte si podle toho, co sami chápete jako svoji aktuální potřebu. Změnu můžete provést vždy.
Praxe: Pro sledování tématu se soustřeďte i na to, jaká sociální síť nebo zdroj dat je pro vás relevantní. Není potřebné ani možné vidět a promyslet všechno nebo si zakládat účet na LinkedIn, když běžně používáte X. V ideálním případě získáte síť zdrojů, ze které se můžete učit, čerpat inspiraci a přemýšlet o možnostech implementace AI do vzdělávání.
Nástroj / činnost: Umělá inteligence nemá nahradit lidskou kreativitu ve všech oblastech, ale měla by vám pomoci dělat některé věci rychleji a efektivněji, abyste se mohli věnovat tomu, co AI nahradit nemůže. Pro tuto činnost lze využít různé nástroje s generativní AI – od ChatGPT po MS Designer.
Využití:
Potřebujete vymyslet aktivity do pracovního listu na výpočet průměrné rychlosti? Zkuste se zeptat ChatGPT, třeba takto: „Napiš mi tři slovní úlohy na rovnoměrný pohyb do fyziky v 6. ročníku základní školy, které budou seřazené od nejlehčí po nejtěžší a budou typově odlišné.“ Cílem obvykle není převzít všechny příklady, ale nechat se inspirovat. Pomoci vám může i Sciobot, který generuje celé pracovní listy, byť vizuálně i obsahově omezené.
Jinou možností je využít například Microsoft Designer k tvorbě ilustrativních obrázků k textům, které jste vytvořili.
Praxe: Vyučující se v takovém pojetí stává odborníkem či odbornicí na zadání a evaluaci výsledků, ale také kurátorem a kurátorkou, který/á z různých nápadů (AI je skutečně rychlá ve vytvoření čehokoliv) vybere to nejlepší pro své studující.
Nástroj / činnost: Máte už hotové materiály a současně cítíte, že jim něco chybí, že nejsou dost dobré nebo mají nejasná místa? Pak můžete využít AI k tomu, aby provedla reformulaci nebo vás navedla otázkami k dalšímu přemýšlení. Pro tuto činnost lze užít libovolný nástroj pracující s velkým jazykovým modelem (LLM).
Využití:
Pokud máte například pracovní list s úkoly, můžete zadání překopírovat do ChatGPT nebo Geminni s následujícím pokynem: „Uprav mi následující zadání tak, aby bylo srozumitelnější: „XXX“ pro studující 8. ročníku základní školy.“
Není třeba výstup přebírat doslova, ale umožní vám najít jinou formulaci a případně navrhnout různé možnosti zadání stejného úkolu a vyzkoušet, které zadání bude nejlepší.
Upozornění: ne vždy systémy dobře vyhodnotí vstup a dokáží navrhnout postup, který bude skutečně dobrý. Je vždy nezbytné provádět důslednou kontrolu zadání, a to i tehdy, když si postup necháme sami vytvořit. Učitelská kontrola je zde základním předpokladem k dobrým výstupům.
Praxe: Tyto nástroje umožňují vyučujícímu získat čas na jiné činnosti než jen na výrobu materiálů, případně mu dávají prostor pro to, aby výsledný produkt byl kvalitnější. Měřítkem úspěchu naší práce v této oblasti by měla být právě zvyšující se kvalita edukace jako celku.
Nástroj / činnost: Již Jan Amos Komenský hořekuje nad tím, že není možné přečíst vše, co bylo vydáno nebo co by se relevantně vztahovalo k učitelské praxi. Na tento pocit naráží pravděpodobně každý vyučující a AI může představovat jednu z cest, jak tento proces alespoň částečně zvládat. Užít pro tuto činnost lze jak obecné dialogové nástroje (ChatGPT), tak speciální sumarizační aplikace.
Využití:
ChatGPT i v bezplatné verzi umožňuje nahrávání a zpracovávání souborů ve formátech, jako je PDF či DOCX. Dokument můžeme nahrát do nového vlákna a nechat ChatGPT, aby ho analyzoval. Příklady otázek, které můžete využít, mohou být například následující: 1) napiš stručné shrnutí dokumentu; 2) napiš klíčová slova z dokumentu; 3) navrhni mi fakta z dokumentu, která mohu využít pro téma XY ve třídě W.
Nástrojů na sumarizaci existuje relativně velké množství (PDF Summarizer, Ask Your PDF), stejně jako třeba na YouTube videa (Notta, Giz AI, Summarize). Vyberte si takový nástroj, který je pro vaše způsoby užití ideálně zdarma, licenční podmínky jsou rozmanité.
Connected Papers je speciální služba na sledování vztahů mezi texty a autory v odborných studiích. Pokud vás věda zajímá a chcete například odkrýt, kdo na koho odkazuje, navazuje, co jsou kanonické texty určitých témat, jde o ideální nástroj.
Praxe: Tyto nástroje umožňují získat rychlý přehled o obsahu dokumentu, lze je dobře využít v základní rešerši zdrojů na vybrané téma (například v přípravě na hodinu, tvorbě rozšiřujících zdrojů pro studující) jako určitý předvýběr toho, co se vyplatí číst. Samotné studium ale určitě nenahradí.
Nástroj / činnost: Práce se zdroji a jejich tvorba není jen činností vyučujícího, ale také studujících. Okolo toho, jak mohou nebo nemohou s AI pracovat obecně, panují velké dohady a pro mnoho škol jde o „šedou zónu“, o které se příliš nemluví. NPI ČR ve svých doporučeních navrhuje pracovat s participativním zapojením studujících do formulace pravidel. Současně má velký smysl společně s žactvem přemýšlet nad tím, jak konkrétní činnosti můžeme s AI propojit. Takovou aktivitu je možné zrealizovat pomocí workshopu.
Využití:
Zadejte studujícím úkol – typicky napište esej na jednu stránku na téma „Rasismus v současné společnosti“. Zkuste na začátku společně přemýšlet, jak by bylo možné s takovým tématem pracovat, kde k němu získat informace či podklady.
Zkuste společně se studujícími experimentálně zkoušet různé nástroje, které umožní vytvořit koncepci textu; navrhnout protiargumentaci, doplnit obrázky, nabídnout další příklady, opravit chyby, zkrátit text nebo mu změnit tón.
Každý typ změny zkoušejte a společně reflektujte – co přináší? Jaké jsou jeho výhody a naopak slabiny? Je výstup takový, jaký žák či žákyně očekával/a?
Praxe: Sami studující mohou být dobrými autory vzdělávacích zdrojů a cílem workshopu má být jejich podpora v participativních aktivitách i v tom, aby k takové práci využívali umělou inteligenci. Vyučující se pak může postupně posouvat do role kurátora či kurátorky, který jim s výběrem vhodných zdrojů cíleně pomáhá, stejně jako s jejich propojováním a zasazováním do širších celků.
Nástroj / činnost: Učitelství je jedno z nejvíce komplexních povolání vůbec a není možné ho vykonávat dobře v pozici „vlka samotáře”. Je proto nezbytné, aby se dobrý vyučující učil budovat společenství praxe, prostor pro sdílení názorů a zkušeností. V současné době se jako ideální jeví kombinace online a offline komunit.
Využití:
Metodické kabinety fungují v českém prostředí relativně běžně a je možné je využít pro sdílení praxe, vlastních zkušeností a nápadů. Podobně je možné také sáhnout po komunitách, která se věnují vybraným tématům (například BUM meeting, DigiDay).
Zásadní vliv ale mohou mít také různé mezinárodní komunity, které lze najít dle oborů na sociálních sítích. Vyučující, kteří mají ambici být inovativními, nemohou zůstávat pouze v českém prostředí a českém kontextu.
Z hlediska práce se školou je ale zásadní vytvářet společenství praxe ve škole nebo ve školách, kde zkušenosti jednotlivých vzdělávajících můžeme sdílet napříč obory a styly výuky. Aktivní vyučující (inovátor/ka) má často k dispozici skvělé nápady a novinky, ale jeho méně pokročilý kolega či kolegyně může svůj čas věnovat více do pilování práce s vybranými nástroji, což jsou cenné zkušenosti, které může sdílet dále. Vyspělá inovativní komunita se pozná i podle toho, že dokáže vzájemně propojovat svoji expertizu a zkušenosti.
Praxe: Sdílení zdrojů v komunitách umožňuje učitelům a učitelkám opouštět svůj jeden preferovaný informační horizont nebo kulturní kontext a nabízet studujícím i sobě podstatně širší paletu zdrojů a nástrojů, se kterými mohou pracovat, nebo postupů, jak řešit určité problémy. Sdílení zdrojů může být také prostorem pro evaluaci, zisk zpětné vazby a reflexi.
Jaké nástroje využít?
Co to je: Nástroj využívající umělou inteligenci k poskytování odpovědí na otázky z oblasti vědy. V designu aplikace je kladen důraz na práci se zdroji a na přehlednou strukturaci odpovědí, takže uživatel či uživatelka může po položení dotazu v přirozeném jazyce nejen pracovat s vygenerovanou odpovědí, ale také s nabídnutými odkazy na (převážně) relevantní informační zdroje. Základní verze je bezplatná.
Jak to využít: Ideální možnost využití je v přípravě na výuku, ve chvíli, kdy chceme pracovat s náročnějšími tématy nebo potřebujeme získat rychlý přehled o aktuálním náhledu na problematiku (například v oblasti výchovy ke zdraví dochází k častým rychlým proměnám doporučení). Umožňuje dobře si aktualizovat znalostní bázi k předmětu a lépe se připravit na výuku z odborné stránky.
Něco navíc: Asi každému se stalo, že dostal od studujících dotaz, na který neznal odpověď. Perplexity umožňuje tuto situaci využít k tomu, že se studujícími zformulujeme dotaz pro tuto aplikaci a společně hledáme odpovědi. Aplikace není vždy přesná nebo tak dobrá jako erudovaný vědec, ale relativně málo fabuluje a umožňuje studujícím přiblížit, jak o určitých otázkách nebo problémech uvažovat a jak pracovat se zdroji.
Co to je: ERIC je otevřená databáze vědeckých textů vztahujících se ke vzdělávání. Jeho cílem je umožnit snadno filtrovat výsledky (například podle stupně vzdělávání nebo geografické oblasti) článků tak, aby vzdělávající nebo výzkumník/výzkumnice získal/a dobrý přístup k potřebným datům, která se vztahují k pedagogickým aspektům samotné výuky.
Jak to využít: Nástroj je možné využít pro pedagogický výzkum nebo přehledové studie. Jeho síla pro učitelskou praxi ale spočívá v podpoře běžného učitele či učitelky snadno najít oporu v empirii pro to, jak pedagogicky přistupovat k určitému fenoménu. Typicky k tomu, který se mu nedaří dobře zvládnout. Neočekáváme, že by každý vyučující měl být výzkumník či výzkumnice. Je určitě v pořádku, pokud si neví rady, jak učit například digitální wellbeing na střední škole. V tom případě si může v databázi ERIC ověřit, jak si s touto výzvou poradili jinde.
Něco navíc: Pokud se člověk úplně neorientuje v odborném názvosloví (což je logické, když není vědec či vědkyně), může velice snadno užít tezaurus, který mu vždy nabízí příbuzná témata nebo širší pojmy. Díky tomu lze jednoduše dosáhnout dobrých výsledků ve vyhledávání i tam, kde přesně nevíme, jak například přeložit pojem nebo jak dobře vymezit vyhledávaný problém.
Co to je: Nástroj slouží k tvorbě prezentací s využitím umělé inteligence a interaktivních prvků, je zdarma dostupný po registraci. Umožňuje tvořit běžné prezentace, generovat celé vzdělávací celky na základě obecného zadání a vkládat do nich interaktivní prvky, jako je hlasování, wordcloud (mrak slov), kreslící plocha nebo otevřené otázky. Díky tomu se stanou prezentace více aktivními a pomohou snížit frontálnost výkladu.
Jak to využít: Aplikace svým designem šablon míří především na první stupeň základních škol. Hodí se na podobných místech jako Mentimeter, ale je zadarmo. Lze ho doporučit pro kombinaci výkladu a rychlého okamžitého procvičení, kdy vzdělávající dokáže po každém drobném vysvětlení rychle pracovat s odpověďmi studujících a případně je zpřesňovat. V tomto ohledu může být velice praktický pro tvorbu studijních materiálů při výkladu nové látky, když umožní vyučujícím rychle zjistit, do jaké míry studující jeho výkladu rozumí.
Něco navíc: Aplikace pracuje s umělou inteligencí a umožňuje vytvořit celé prezentace. To většinou asi vzdělávající nevyužije, ale může velice snadno sledovat, jak se liší navržená struktura lekce od té, o které uvažuje on. Získá tak rychlou alternativu ke svému výkladu, který může obohatit o dílčí postřehy nebo aktivity.
Co to je: Aplikace využívající umělou inteligenci k tvorbě prezentací a dalších dokumentů. Stačí zadat téma, vybrat rozsah a nechat si celý obsah požadovaného dokumentu vygenerovat. Pracuje s designovým grafickým provedením, které umožňuje měnit jednotlivé slidy a jejich vzhled.
Jak to využít: Asi málokterý vyučující by si v Gamma nechal vytvářet celé prezentace, byť je třeba říci, že po dobrém zadání nejsou většinou vůbec špatné. Zajímavý na nich je ale průvodce, který slouží pro úpravy vytvořené prezentace. Uživatel či uživatelka může vždy označit část dokumentu a odpovídat na otázky chatbota, který na základě odpovědí mění strukturu, vzhled i obsah slidů nebo celého dokumentu. Právě tyto otázky jsou pro reflexi vzdělávajících zásadní a umožňují jim lépe a hlouběji přemýšlet o jednotlivých způsobech a narativech práce s prezentací. Jde tedy o výborný nástroj na občasnou práci, čemuž odpovídá i licenční politika.
Něco navíc: V určitém ohledu podobné funkce obsahuje Grammarly (nástroj na kontrolu pravopisu a stylistiky v angličtině), pokud využíváme jeho AI funkci. Dokáže k textu (v angličtině) klást kritické otázky, které nutí člověka lépe formulovat svůj text, argumentovat a nabízet lepším způsobem struktury jednotlivých kroků. Využívat AI k tomu, aby nám umožňovala kriticky reflektovat vlastní tvorbu, představuje důležitou součást digitálních kompetencí vzdělavajících.
Co to je: Aplikace umožňující nelineární reprezentaci určité znalostní struktury, zdrojů nebo textu. Představuje kombinaci myšlenkové mapy s interaktivní nástěnkou, kterou je možné sdílet s dalšími uživateli a uživatelkami. Výhodou může být, že jde o český, relativně rychle se rozvíjející produkt, který je v základní verzi zdarma, pro systematičtější využití je nezbytné si připlatit.
Jak to využít: Jde o ideální nástroj na organizaci zdrojů, který lze snadno sdílet se studujícími nebo kolegy a kolegyněmi. Každý zdroj k tématu je zde možné popsat a zařadit na určité místo „mapy“, pracovat se spojeními jednotlivých částí a dělat si ke zdrojům nebo tématům poznámky. Vzniká tak nejen určitá forma informační struktury se zdroji, ale také kurátorsky poskládaná učebnice, v daném ohledu podobná třeba HyperPhysics Concepts.
Něco navíc: Na tvorbě nástěnky („mapy“) může participovat více lidí, takže do procesu zpracování zvoleného tématu je možné zapojit také studující a vzdělávací obsah vytvářet společně. Tím, že materiál nevyžaduje žádnou dopřednou strukturu (často postupně vyplyne), dobře splňuje myšlenky oddenkového učení Davida Cormiera.
Co to je: Aplikace na psaní poznámek v nejširším slova smyslu. Poznámky je možné psát individuálně, nebo sdílet v týmu. Poznámkou je možné vnímat text, ale také obrázky, odkazy, tabulky, jednoduché databáze, časové osy, projektové struktury a mnoho dalšího. Jednotlivé poznámky na sebe mohou odkazovat nebo vytvářet zanořené struktury (podstránky, společně sdílené stránky pro více témat atp.). V případě sdílení poznámek lze pracovat také s komentáři a v nich vést diskuse. Základní verze je bezplatná.
Jak to využít: Základní využití může sloužit jako učitelský zápisník; lze si v něm vést poznámky vztahující se k výuce (příprava na hodiny, zápisky z hodin a jejich reflexe), ke studujícím (například mít ke každému žáku a žákyni poznámky, které slouží jako podklad pro slovní hodnocení nebo formativní zpětnou vazbu), nebo si v systému organizovat vlastní poznámky libovolného druhu, sledovat plnění edukačních cílů atp.
Něco navíc: Notion lze dobře využít jako školní knowledge base (databáze znalostí) například pro začínající vyučující nebo jednotlivé kabinety. Současně je možné v něm plánovat a řídit menší projekty, jako jsou tematické a projektové dny nebo různé školní akce. Jednotlivé stránky je možné snadno sdílet ve formě URL odkazu nebo je exportovat do PDF, což umožňuje například předávání plánů dalším kolegům a kolegyním nebo studujícím.
Workshop - jak propojit teorii s praxí?
Osobitý styl a kvalitní zdroje pro výuku, jak na to?
Tento workshop nabízí možnost vyzkoušet si nanečisto proces přípravy výuky zahrnující digitální nástroje.
Workshop je rozdělen do 5 částí – (1) definování, (2) hledání zdrojů, (3) ověřování a konkretizace, (4) organizace a sdílení a (5) integrace do výuky. U každé z nich naleznete, co je třeba pro realizaci konkrétní části připravit. Využít můžete zdroje, které máte k dispozici zde v kuchařce DigCompEdu.
Informace pro lektory a lektorky, co je třeba nachystat:
Informujte účastníky a účastnice workshopu, že budou potřebovat:
technologie, na kterých mohou vyhledávat,
tužku, papír.
Tento návrh workshopu je třeba dokončit, dotáhnout. Je možné konkrétní aktivity dotvořit dle vašeho uvážení a stylu lektorování. Procesně se můžete inspirovat odsud: Výzkum od stolu či designovým procesem.
Pro přehlednost je část „příprava“ onou variabilní částí workshopu, kterou si dotvoříte (z pozice lektora či lektorky) dle vašich požadavků a zvyků, cílové skupiny. Využít můžete materiály a zdroje i z jiných oblastí DigCompEdu, a tím to vše propojovat.
Vzhledem k formě aktivit – po sobě navazující kroky – můžete pracovat s prostorem, každý krok kus od sebe (papír s číslem a zadáním + materiály k tomu od tužek až po zdroje, karty apod.), proces je pak zhmotněn do posouvání se v místnosti.
Jak na to?
vytvořte návrh hodiny (45 min.), kde využijete alespoň 3 online zdroje dle uvážení,
může se jednat o využití aplikací, ale i tipů & triků z diskusních fór apod.,
zohledněte cílovou skupinu, váš specifický styl učení – vyučující (zvolte jednoho/jednu ze skupiny, kdo by projekt realizoval/a, nebo využijte personu).
Příprava
Dle cílové skupiny a vašich cílů zohledněte:
A) Záleží na vás, jestli seskupíte účastníky a účastnice podle jejich oblastí, specializací, které vzdělávají, a necháte jim volný prostor, ať si téma zvolí sami.
B) Pokud máte různorodou cílovou skupinu, připravte personu, je možné využít z oblasti Výuka, a konkretizujte, jaké téma hodiny mají zpracovat. Téma stanovte.
Otázky
Jaké téma/předmět potřebujete podpořit materiály?
Jaké konkrétní aspekty výuky chcete zlepšit?
Jaké dovednosti by studujícím mohly chybět/chceme podpořit?
Jaké konkrétní digitální kompetence chcete u studujících rozvíjet?
Aktivita
Skupina si zvolí předmět nebo téma, na které by chtěla najít online zdroje, a upřesní, jaký styl výuky je pro ně přirozený (vizuální, interaktivní, experimentální apod.).
Výsledek diskuse ideálně vizualizují na flipchartový papír, ať už pomocí myšlenkové mapy, či organického psaní poznámek.
Od čeho je možné se odrazit
cíle, co chci předat,
formát výuky,
styl vyučujícího,
zaměření na cílovou skupinu,
časová náročnost.
Příprava
Možnost vytvořit rozcestník, balíček zdrojů, na které je odkážete, a skupina si již vybere na základě svých požadavků. Např. Spomocník, Ucitelnice, RVP, DUMY, The Kellner foundation, Google Scholar, OER Commons apod.
Záleží na tom, jestli chcete podpořit surfování po netu, nebo poukázat na konkrétní zdroje. Záleží i na časových možnostech workshopu. Oboje má své výhody.
Zdroje můžete využít z našich doporučení.
Otázky
Jaké druhy online materiálů/zdrojů vám pomáhají při přípravě na hodinu?
Které kanály či platformy obvykle používáte?
Kam půjdete hledat inspiraci?
Aktivita
Skupiny diskutují, kde mohou najít relevantní zdroje. Hledají ty nejrelevantnější pro jejich projekt a zvažují oblasti z prvního kroku.
Výsledky si ideálně nějakým způsobem zapisují/vizualizují.
Příprava
Možnost vytvořit karty s různými materiály, nebo vytisknout/předat konkrétní online zdroje, které pak skupiny účastníků a účastnic validují a rozhodují se, jak by je využili a jak by si je přetvořili k obrazu svému.
Nabídnout proces verifikace, ověřování informací, seznámení s CRAAP testem, nebo inspirace např. u Zvol si info.
Otázky
Je zdroj/materiál kvalitní?
Je materiál vhodný pro vaše studující?
Váže se k vašemu cíli?
Je třeba si ho transformovat? Jak s tím naložíte vzhledem k cílové skupině, vašim zvykům, přístupům k výuce apod.?
Aktivita
Skupiny diskutují, kde mohou najít relevantní zdroje. Jaké jsou parametry kvalitního a relevantního zdroje? Hledají ideální pro jejich projekt.
Příprava
Lektor či lektorka může pomoci s příklady možné archivace, jak v online, tak offline prostoru (např. využití Google Drive, Notion, Padlet, OrgPad nebo nástrojů na tvorbu portfolia).
Případně tipy, ukázky, jak vhodně organizovat informace. Odkazy na nějaké sdílené (veřejné) prostředí (souvisí s inspirací v kroku 2).
Diskuse o bezpečnosti a soukromí při sdílení digitálních materiálů může být také součástí.
Otázky
Kde si materiály uložíte a jak si je zorganizujete, aby byly snadno přístupné?
Máte vyzkoušený způsob, jak sdílet materiály se studujícími?
Máte nějakou sdílenou platformu s kolegy a kolegyněmi? Sdílíte své zdroje/materiály někde veřejně?
Jsou mé zdroje/materiály zabezpečené/zálohované?
Aktivita
Skupiny si rozmyslí, jak budou materiály archivovat. Mohou zvolit digitální platformu, cloudové úložiště nebo vytvořit tematické složky. Diskutují o plusech a minusech konkrétních řešení.
Od čeho je možné se odrazit
online vs offline,
styl archivace/organizace,
sdílení – jakým způsobem, kde?
Na co myslet
Dokument můžete využít jako edukační materiál, který si účastníci z vašich lekcí mohou odnést a vyvěsit, aby jej měli na očích. Pokud například nestíháte workshopy, nebo jiné aktivity, které přenáší teorii do praxe, doporučujeme se nad tímto dokumentem společně pozastavit a diskutovat, jak lze modely a data z nich využít v praxi spolu s ostatními informacemi z vaší lekce.
Inspirace
Metodický portál / Spomocník. (2024). Spomocnik.rvp.cz. Retrieved December 5, 2024, from https://spomocnik.rvp.cz/
Kopecký, K. (2024). Blog - Kamil Kopecký. Kopeckykamil.cz. Retrieved December 5, 2024, from https://www.kopeckykamil.cz/index.php/blog
Digital technologies hub. (2024). Find resources to help teachers, students and families learn about Digital Technologies.. Digital Technologies Hub. Retrieved December 5, 2024, from https://www.digitaltechnologieshub.edu.au/