Podpora digitálních kompetencí žáků

Edukační situace: Studující ve třídě užívají pro vzájemnou komunikaci Whatsapp a skrze něj si posílají zprávy. Část zpráv má charakter řetězových e-mailů nebo hoaxů. To, co technologie přinášejí, je ale silný zásah do širokých vrstev populace a mění jejich chování či názory. 

Technické řešení: V českém prostředí je asi nejznámějším nástrojem na odhalování hoaxů a podobných zpráv server https://hoax.cz/, který umožňuje jednotlivé zprávy vyhledávat a obsahuje jejich základní analýzu. Mimochodem, poznáte obrázek vytvořený umělou inteligencí? Reálná úspěšnost odhadu je někde kolem 50 %, což je vlastně podobné, jako si házet korunou, ale na některé věci má přesto smysl se soustředit. 

Didaktický komentář: Edukačně je zajímavé, když je možné pracovat se zprávami, které si posílají samotní studující a které mezi sebou sdílejí. Díky dobře postavené lekci mohou jak identifikovat obecné znaky takové komunikace, tak se naučit využívat systematické rozlišování potenciálně nebezpečného nebo manipulativního obsahu.  Hodina tak může posloužit jak jako intervence, tak prevence rozesílání zpráv podobného druhu. Především u starších studujících je možné diskusi vést směrem k rizikům a dopadům takových zpráv.  

Edukační situace: Vyhledávání většina studujících realizuje skrze Google, což je nesporně kvalitní univerzální vyhledávač. V některých specifických situacích ale může být vhodné využít jiné nástroje, které umožní získat velmi konkrétní druh informace. Práce s katastrem nemovitostí je zajímavá v tom, že může snadno vést k občansky angažovaným aktivitám, například v situaci reflexe nevyužívaných městských domů a snahy s nimi pracovat. Technologie zde mohou hrát roli vstupní brány do občanského života. Cílem je tedy zjistit, komu patří konkrétní stavba nebo pozemek. 

Technické řešení: Taková informace je v českém právním řádu veřejná, takže se nejedná o žádné porušování soukromí. K nahlížení do katastru nemovitostí slouží speciální nástroj ČÚZK (existuje také mobilní aplikace nebo přístup k datům skrze Mapy.cz). Vyhledávat se v něm dá podle čísla parcely nebo adresy. Pro zobrazení detailnějších informací je třeba registrace nebo opisování bezpečnostního kódu, což ale nepředstavuje žádnou překážku. 

Didaktický komentář: Mimo návaznost na konkrétní vyhledávání opuštěných staveb nebo nezastavěných parcel, což může být zajímavé téma k diskusi o historickém vývoji oblasti, ve které se škola nachází, nebo právě k aktivismu, lze tento nástroj využít například k zjišťování zajímavých vlastníků/vlastnic – třeba komu patří škola, ve které se učíme, hora Říp, Pražský hrad nebo hokejová hala Rondo. Takové diskuse opět mohou být navázány jak na možnosti využití objektů, tak na jejich historický vývoj. 

Edukační situace: Jednou z důležitých kompetencí, se kterými se musí žáci a žákyně naučit pracovat, je stanovování si vlastních vzdělávacích cílů a sebehodnocení. Nemusí jít přitom nutně pouze o oblast přímé školní edukace, ale smysl má schopnost širší sebereflexe a stanovení si rozvrhu toho, čeho chceme dosáhnout. Jednou z možností, jak v takové situaci postupovat, je tvorba videa, které je určeno budoucímu „já“. Na rozdíl od psaných forem je video pro studující ve velké míře relativně přirozená funkce sebevyjádření a může být dobře využitelné od prvního stupně. 

Technické řešení: Úkol může vyučující strukturovat různě. Pro samotné natáčení je možné podle situace užít běžný fotoaparát na chytrém telefonu nebo školní tablety (nebo aplikace, jako jsou FiLMiC Firstlight, Cinema FV-5 (za 60 Kč), Camera MX či Open Camera). Pokud jde o následnou postprodukci, lze se vydat třemi cestami: 

1. využít nástroje, se kterými pracují sami studující, a následně je sdílet, 

2. využít aplikace v mobilním telefonu, jako je YouCut - Video Editor & Maker či Lightroom Photo & Video Editor,  

3. téma lze snadno posunout do roviny postprodukce na počítači v nástrojích, jako je například  Adobe Spark či DaVinci Resolve. 

Variací může být, že video nenatáčí žáci a žačky, ale pro jeho tvorbu užijí umělou inteligenci; takže například hudební podkres a slova může zajišťovat Suno a obraz Sora, nebo podobné nástroje. Posouvají se tím ale (nejen) digitální kompetence, které u studujících rozvíjíme. 

Didaktický komentář: U této aktivity je možné pracovat s různým poměrem technické a reflektivní stránky práce. Obecně bychom ale doporučovali práci s plánem spíše na kratší úseky (maximálně pololetí), a to ze dvou důvodů – plánovat dále je mimořádně náročné a během půl roku je člověk sám sobě ještě relativně blízko (technickými dovednostmi, jazykem, myšlením, kontextem). Případná reflexe je pak skutečně reflexí, nejen zábavnou nebo „trapnou“ podívanou na staré já. 

Edukační situace: Jednou z důležitých komponent vzdělávání je formování vlastní identity. Jak říká Bauman, z identity se stal úkol. Úkol, před kterým žádný studující nemůže utéct. Kdo jsem? To může být docela znepokojivá otázka. Cílem této aktivity je vytvořit si jednoduchou webovou stránku, na které studující dokáže formulovat, kým vlastně je. 

Technické řešení: Asi nejjednodušším technickým řešením je buď užít školní systémy a na ně navázané nástroje (Google Sites, respektive Microsoft Sway), nebo službu About.me. Cílem této aktivity je skutečně jedna stránka, která bude vizuálně i obsahově odpovídat tomu, kým se studující cítí být. 

Didaktický komentář: Na rozdíl od robustního portfolia se jednoduchá webová stránka dá vytvořit během jedné nebo dvou hodin a současně ji využije každý. Digitální vizitku může mít stejně elektrikář či klempíř jako hráč na bicí nebo začínající básník. Aktivita kombinuje schopnost sebevyjádření a sebeprezentace se schopností tvořit jednoduchý web. Takto nabyté zkušenosti mohou posloužit jako odrazový můstek pro další kreativní tvorbu. I web je možné tvořit s využitím AI, třeba skrze nástroj, jako je Jimdo nebo WiX. 

Edukační situace: Technologie mohou být dobrým sluhou, ale velice komplikovaným pánem. Respektive – možná, že takové dělení není možné vůbec provést. Jednou ze zásadních kompetencí, které musí studující škola naučit, je dosahovat digitálního wellbeingu. Tedy hledat strategie, které povedou k tomu, že mladí uživatelé a uživatelky si dokáží nastavovat aplikace, telefon a další nástroje tak, aby z jejich užívání měli radost a uspokojení. 

Technické řešení: Prvním krokem je samozřejmě vlastní audit pocitů a postupů, které vedou k (ne)spokojenosti. V druhém kroku pak případné hledání nástrojů, které s tímto stavem mohou pomoci. Ze zajímavých digitálních wellbeing aplikací se nabízí například: Digital Wellbeing (přímo v Androidu nebo iOS), Screen Time – StayFree, Digitox: Block apps, one sec.   

Didaktický komentář: Neexistuje jedna ideální nebo trvalá cesta – existuje jen hledání toho, co nám zrovna bude vyhovovat. PPrávě práce s vlastními potřebami a jejich vnímání, hledání konkrétních cest a postupů pro každého zvlášť, je zásadní. Nechte své studující dospět k tomu, že sami dokáží pojmenovat, co pro ně je a není digitální wellbeing a jaké cesty k němu mohou vést. 

Edukační situace: Tvorba prezentací, ročníkových prací, referátů i další výstupů je na mnoha typech škol (stále častěji i základních) spojená s potřebou citovat, uvádět zdroje, pracovat s nimi. 

Technické řešení: Tradiční řešení je vybrat si jednu normu (ideálně sdílenou ve škole) a tu studující naučit. Jakkoli nechceme snižovat význam znalosti citační normy, je podstatné vědět, proč citujeme, a mít k dispozici nástroj, který nám s citacemi technicky pomůže. Přímo Word má integrovaný nástroj Reference (Citace a bibliografie), užít je ale možné také Zotero (nebo české Citace.com). Pokud hledáme jednoduchý nástroj pro občasné citování, určitě se může hodit například zásuvný modul do Chrome s názvem MyBib: Free Citation Generator, Cite This For Me: Web Citer nebo Bibcitation Bibliography & Citation Generator. 

Didaktický komentář: Výše uvedené nástroje mohou pomoci s tvorbou referencí skutečně velice pěkně, ale to neznamená, že jsou stoprocentní a nedělají chyby. Studující by měli být vedeni k tomu, že referencím rozumějí a dokáží alespoň odhadnout, že „je něco špatně“. Současně chceme ještě jednou zdůraznit význam diskuse o smyslu a cílech citování jako součásti etické práce s daty. 

Edukační situace: Evropské myšlení je silně lineární – jsme zvyklí na čtení knih, listování časopisy, postupy na sestavování skříní. Pro mnoho lidí však myšlení není lineárním procesem, ale něčím organickým, přeskakujícím, asociativním. Tím, že většina „papírových“ výstupů je přesně uspořádaných, mizí určitá část kreativity a prostoru pro ni. Digitální technologie umožňují s tímto aspektem pracovat. 

Technické řešení: V zásadě existují tři základní cesty, kterými se v této oblasti lze vydat: 

• Digitální nástěnky – Miro, Mural nebo Nuclino – jsou nástroje umožňující pracovat s plochou, spolupracovat s dalšími uživateli a uživatelkami, objekty přeskupovat a propojovat. Nabízejí velkou svobodu a někdy i velký chaos. 

• Myšlenkové mapy – Coggle, Freemind, Xmind nebo Mindmup – sází na relativně jasná pravidla a strukturu, ale zase jsou typicky méně multimediální, hůře se v nich spolupracuje, ale většinou spějí k nějakým sdělitelným výsledkům.  

• Kombinace obou konceptů – například Orgpad – nabízí na jedné straně propojování prvků, na straně druhé relativně velkou volnost v tvůrčí práci. 

Didaktický komentář: Různým studujícím mohou vyhovovat zcela odlišné způsoby tvorby. Obecně lze asi doporučit seznámení se s nástroji i postupy, budování určité zkušenosti a následně svobodný prostor volby. Ta však vyžaduje již určitou zkušenost a osobní preferenci, kterou by škola měla umět žákům a žákyním zprostředkovat. 

Edukační situace: Vyhledávače se snaží přizpůsobit obsah tomu, co čekají, že uživatel či uživatelka bude chtít vidět – jeho historii, preferencím, lokalitě, tomu, na co se díval minule. Podobně i sociální média usilují o to, aby nabízela obsah, který bude pro uživatele/uživatelku zajímavý a relevantní, který bude čerpat z jeho postojů a preferencí. Takto jsme ale postupně uzavíráni do filtračních bublin nebo komnat ozvěn (jak to poeticky kdysi přeložil Bořivoj Brdička), tedy do prostředí, které nás jen utvrzuje v našich názorech a neumožňuje nám vyhlédnout ven. 

Technické řešení: Překonávat personalizované vyhledávání není obecně snadné, ale pro školní využití je možné doporučit dvě technologicky odlišné cesty: 

• První možností je využít specializované prohlížeče ochraňující soukromí, jako je Brave. Ty mohou být zajímavé jak na školních zařízeních, tak jako určitá alternativa k běžně využívaným webovým prohlížečům. 

• Druhou možností je zkusit si hrát s nastavením a rozšířeními webového prohlížeče. Lze tak například zasahovat do Cookies (Editor cookies), měnit místa připojení díky VPN (Free VPN for Chrome - VPN Proxy VeePN), anonymizovat vyhledávač (Privacy Essentials – DuckDuckGo) a podobně. Důraz na pochopení technického a sociálního řešení může být zajímavým mostem k výuce informatiky a sociálních věd. 

Didaktický komentář: Pro aktivitu je klíčová diskuse nad tím, jaké benefity a limity má obývání filtračních bublin. Právě kritická diskuse tohoto fenoménu spolu s na napojením na téma ochrany soukromí a osobních dat, může být pro studující atraktivní a současně snadno přenositelná do žákovské praxe. Role vyučujícího je zde v rovině reflexe zcela nezastupitelná a je tím, co v závěru vytváří digitální kompetence studujících. 

Nástroj / činnost: Cílem činnosti je vést studující ke schopnosti citlivě rozlišovat, co tvoří AI a co je dílem člověka. Jako nástroj je možné využít například ChatGPT nebo jiný nástroj na generování textů. 

Využití:  

• Je ideální pracovat s paralelními skupinami. Studující jedné skupiny vytvoří podle „promptu“ vyučujícího texty, které odevzdají v digitální podobě,

• Vyučující podle stejného vstupu vygeneruje patřičný počet výstupů z AI, 

• Žáci a žákyně dostanou vždy na porovnání dvojici textů, v níž mají rozhodnout, kterou generovala AI a kterou psal žák nebo žákyně z paralelní skupiny,

• Studující si počítají skóre a současně diskutují o tom, jak dopadli a jaké jsou znaky, kterými mohou rozlišit AI / člověka. 

Praxe: Aktivita může mít ještě dvě varianty. V první variantě studující generují svůj paralelní text sami a upravují prompt tak, aby byl skutečně co nejpřesnější a nejbližší jejich vlastnímu výsledku. V druhé variantě nemusí jít vždy o dvojici AI / člověk, ale studující dostanou papír s texty a určují, které patří AI a které člověku. Pro zadání se hodí nejlépe obecné jednoduché vstupy, jako „napiš pohádku na 1800 znaků o drakovi, princezně a zmrzlině“ atp. Aktivita je funkční, pokud je spojená s reflexí. 

Nástroj / činnost: Odlišné, dle různých předmětů. Lze se ale inspirovat řadou seznamů. Cílem aktivity je, aby v každém předmětu mohli studující vidět aplikaci AI nástroje. Relativně robustní univerzální využití nabízí ve školním prostředí Microsoft Copilot. 

Využití: Zkuste najít v konkrétním předmětu oblast, ve které je možné AI použít pro konkrétní činnost (zpracování dat, oprava chyb, vytváření obrázků, vyhledávání informací, …), a pracujte s nimi se studujícími. AI zde vystupuje jako nástroj, který umožňuje řešit určité problémy efektivněji, než jak by je dokázali řešit sami vzdělávaní. 

Praxe: Cílem této aktivity je převést AI nástroje z roviny „hračky“ nebo „objektu stojícího mimo edukaci“ do vzdělávací praxe jako nástroj. Jako něco, co lze využít. Je to nástroj rychlejší, efektivnější a robustnější. Čím těsnější a užitečnější bude daná aktivita, tím větší má tato práce smysl. Součástí reflexe hodiny by pak měla být i diskuse o využití daného nástroje, jeho limitech i benefitech. 

Nástroj / činnost: Jednou z důležitých klíčových kompetencí je schopnost argumentovat a psát. Schopnost odlišit názor, fakt a argument není jednoduchá. AI umožňuje relativně jednoduše vytvářet vhodné podmínky pro konstrukci vlastního textu. Využít lze jakýkoli jazykový model generující text, například Google Gemini. 

Využití:  

• Popíšeme studujícím zásady tvorby argumentačního eseje, 

• Žáci a žákyně si vytvoří tabulku, ve které budou organizovat argumenty v následujícím schématu: vlastní argument, protiargument od AI, nová formulace vlastního argumentu,

• Každý studující takto na zvolené téma vytvoří pět argumentů s pěti sadami protiargumentů od AI a vlastní strukturovanou reakcí na ně, 

• Z takto vytvořené argumentace následně sestaví esej, jejíž přílohou je právě vytvořená tabulka. 

Praxe: Aktivita směřuje nejen k rozvoji kritického myšlení a schopnosti argumentovat, ale také prohlubuje schopnost interagovat tvořivým způsobem s AI a transparentně ukazovat, jakým způsobem se s ní pracuje. Tato transparentnost je součástí etického přístupu práce s AI, což představuje jeden z důležitých edukačních cílů současné školy. 

Nástroj / činnost: Cílem aktivity je v různých předmětech vést studující ke schopnosti identifikovat okamžiky, kdy potřebují s něčím pomoci, a zkusili v takové chvíli využít možností AI. Nástroje mohou být v různých situacích různé, pravděpodobně nejčastějším bude ve školách Microsoft Copilot. 

Využití: 

• Zadejte studujícím úlohy s rostoucí obtížností, které postupně budou vyžadovat znalosti a dovednosti, které žáci a žákyně nemají,  

• Nechte studující, aby postupovali samostatně. Ve chvíli, kdy potřebují pomoci, by měli svoji prosbu směřovat na AI, 

• Do řešení zaznačí, jak s AI komunikovali, jaký nástroj využili a zda mají pocit, že jim pomohl k dobrému výsledku,

• Na konci aktivity vyučující zkontroluje řešení a diskutuje s žáky a žákyněmi o tom, zda se jim podařilo nástroj využít k dosažení cíle a zda uměli identifikovat, jaký problém potřebují řešit. 

Praxe: Pro studující může být někdy náročné si přiznat, že práce s AI není podvod, ale využití nástroje. Vyučující by měl tuto rovinu systematicky reflektovat; proto také úkol spočívá ve využití nástrojů spolu s jejich reflexí. Schopnost říci si, co potřebuji pro vyřešení úkolu, představuje důležitou klíčovou kompetenci, kterou mohou žáci a žákyně tímto způsobem rozvíjet. 

Nástroj / činnost: Různí žáci a žákyně využívají odlišné nástroje pracující s AI. Cílem této aktivity je vytvořit inspiromat třídní praxe a vést diskusi o tom, co, jak a proč využívají. Studující i vyučující se mohou díky této aktivitě vzájemně obohatit. 

Využití: 

• Předně je nezbytné se studujícími projít, co AI znamená a kde všude se vyskytuje. Většina studujících nemá příliš velkou představu o tom, kde všude na AI narážejí. Tato společná znalost je důležitá pro zajištění určité variability výstupů,

• Žáci a žákyně mohou v Padletu (nebo jiném nástroji) za domácí úkol nebo v hodině vytvořit příspěvek obsahující: 

  • informaci o nástroji, 

  • k čemu je aplikace využívána, 

  • popis vlastní zkušenosti, 

  • co je na nástroji / práci s ním baví, 

  • ukázku praxe. 

• V následující hodině pak vyučující může příspěvky různě sdružovat dle témat a studující komentují, co a jak s AI vlastně dělají a proč. Současně mají všichni k dispozici sdílenou nástěnku, ke které se mohou vracet.

Praxe: Tím, že někteří žáci a žákyně nástroje s AI nevyužívají, je možné téma zadat jako časově delší (dát jim prostor pro zkušenost) a případně ho doplnit o soubor nástrojů, které by bylo možné vyzkoušet a sdílet. Takový postup pomůže snížit rovinu případné exkluze příspěvků a zajistí vyšší míru diverzity výstupů. 

Nástroj / činnost: AI není jen otázkou nástrojové gramotnosti, ale má vztah k procesům a činnostem, které lidé vykonávají. Možnost pozvat člověka z praxe, který s AI pracuje, může být pro studující i vyučující zajímavá. Může jít o člověka z marketingu, vědy, počítačového vědce/vědkyni nebo třeba biologa/bioložku nebo programátora či programátorku. Specificky zajímaví jsou absolventi školy, kteří mohou být pro motivaci dvojnásobně významní. 

Využití: Zkuste mezi svými absolventy a absolventkami najít osobnost, kterou je možné pozvat na diskusi se studujícími. Důraz je možné ideálně klást na reflexi vlastní praxe, tedy kde ve svém zaměstnání AI využívá, jak a na co si v jejich firmě dávají zvláštní pozor, jaká témata a problémy řeší atp.

Praxe: Nechtějte velká vyprávění o AI, ale hledejte malé příklady praxe. Diskuse se stane konkrétnější a pro žáky a žákyně i přínosnější. 

Nástroj / činnost: Nechte studující vytvořit metafory o AI, tedy vymyslet příměr, kterým se k umělé inteligenci vztahují a proč. 

Využití: Žáci a žákyně tyto metafory mohou psát do formuláře a vyučující následně může jednotlivé metafory klastrovat a analyzovat. 

Praxe: Výzkum metafor je v současné školní praxi důležitý, protože studující jejich prostřednictvím mohou vyjádřit podstatně složitější a hlubší percepci určitého fenoménu než v jiných formách popisu. Současně metafory ukazují, jak o určitém jevu přemýšlíme, jak se k němu vztahujeme. Rolí vyučujícího je pak tyto předpoklady či předporozumění určitým způsobem kultivovat a edukačně s nimi pracovat. Ukazuje se, že nevhodná metafora může vést k modelu chování, který není edukačně žádoucí. Aktivita funguje lépe, když mají žáci a žákyně s AI hlubší zkušenosti. 

Nástroj / činnost: AI je fenoménem, který zasahuje do téměř všech oblastí lidského života – do umění, vědy, osobního života, do práce, průmyslu, do environmentálních témat i do politiky. Promýšlení komplexních jevů představuje jeden z podstatných úkolů současného vzdělávání. 

Využití: V případě práce na interdisciplinárním projektu je možné postupovat následujícím způsobem: 

• Vypište studujícím témata, která budou souviset s umělou inteligencí a současně budou mít silně komplexní charakter (např.: post-faktický svět; krize institucí a demokracie; klimatická změna; budoucnost vzdělávání; nové formy mezilidských vztahů). V zadání je důležité, aby: 

  1. na projektu pracoval tým lidí (ideální počet je 3-5 studujících) 

  2. jednak k jeho řešení se využívala (také) AI a AI by měla být i tématem jejich práce. 

• Studující mají vytvořit projekt na dané téma, který bude integrovat co nejvíce mezipředmětových pohledů. Promýšlejí vždy daný problém optikou dané vědní disciplíny nebo subproblému. 

• Zpracování projektu může být různé, některé části mohou dělat žáci a žákyně sami, jiné AI, někde mohou s AI spolupracovat. 

Praxe: Cílem aktivity je kritické zkoumání komplexních jevů a současně získání zkušenosti se spoluprací s AI. Součástí reflexe by tak mělo být také to, jak se jim s AI spolupracovalo, kde vnímali její limity a co naopak bylo lepší než spolupráce s člověkem. Dle stupně vzdělání je vhodné jednotlivá témata upravit. 

Nástroj / činnost: AI zasahuje do řady každodenních situací a může vést ke schopnosti efektivně řešit nějaké problémy, ale také k nepříjemným pocitům. Cílem této aktivity, která míří do prostředí hodnotové a osobnostní výchovy, je participativní popis zkušenosti z práce s AI s ohledem na wellbeing.

Využití: Ideálním prostředím může být participativní workshop s následujícími kroky: 

• Mapování – kde v mém životě využívám umělou inteligenci, kde bych ji využívat chtěl/a jak se u toho cítím. Studující  mohou své nápady psát na papíry nebo vkládat do Google Forms,

• Sdílení – vytvoření souboru zkušeností všech ze třídy v anonymizované podobě. Klastrování a vytvoření souboru všech míst, která dokáže třída nějak pojmenovat,

• Společné hledání příkladů dobré praxe a technik vedoucích k tomu, že žákům a žákyním bude při práci s AI dobře, 

• Expertní pohled vyučujícího či psychologa/psycholožky s doporučeními vycházejícími z obecných konceptů (digitálního wellbeingu). 

Praxe: Práce s těmito nástroji není nikdy koncipována jako „buď/ anebo“, studující musí hledat způsoby, které budou v daný okamžik vyhovovat jejich psycho-socio-spirituálně-somatickým potřebám. Vytvoření si třídního manuálu aktivit, kde je možné používat AI, může být často život zjednodušujícím přístupem, který současně podporuje práci s určitou společně sdílenou zkušeností. Do aktivity je vhodné zapojit školního psychologa/psycholožku, ale také vyučující. 

Nástroj / činnost: Umělá inteligence může různým způsobem podpořit kreativitu studujících – lze ji využít jako generátor nápadů, nástroj tvorby, ale i v rámci validování určitého postupu. Cílem této aktivity je pomoci studujícím samotným hodnotit kreativitu při práci s AI a kriticky o ní uvažovat. 

Využití: Aktivita může mít například následující průběh: 

• Zkuste se studujícími (a vyučujícími) zmapovat, kde všude se dá AI užít v procesu kreativní tvorby (pomoci si lze například zde),

• Vytvořte si seznam takových aktivit nebo oblastí. Může jich být pět, deset nebo padesát,

• Každý studující si vybere jednu až dvě aktivity a vyzkouší AI využít způsobem, který doporučení očekává,

• Výsledek zkusí ohodnotit a nasdílet druhým,

• Společně lze diskutovat o tom, zda jsou například obrázky vytvořené pomocí AI kreativní nebo kýčové, jakou mají uměleckou hodnotu básně psané ChatGPT atp. 

Praxe: Cílem aktivity je vytvořit vlastní reflektovanou zkušenost s prací s AI v kreativní oblasti. Mělo by se ukázat, že ne vše, co jsme plánovali v soupisu doporučení, se jednoduše implementuje do praxe. A na druhé straně možná najdeme oblasti, které by nás nenapadly. Žáci a žákyně by měli prostřednictvím této aktivity získat schopnost práce s nástroji a současně kriticky reflektovat jejich místo v procesu kreativity. 

Nástroj / činnost: Umělou inteligenci lze využívat jako nástroj pro generování obrázků či hudby. Umožňuje ale také proměnit běžný studijní materiál v takový podklad, který bude odpovídat potřebám a vkusu konkrétních žáků a žákyň. Pro tuto činnost lze využít Suno (hudba), Microsoft Designer,  Dalle-3 nebo Stable Diffusion (obrázky), případně Sora (video, aktuálně není v ČR dostupné). 

Využití: Aktivita může mít například následující průběh: 

• Dejte studujícím studijní materiál, ze kterého by se měli učit, 

• Nechte je pomocí nástrojů ke klíčovým pasážím vytvořit hudbu a připojit ji pomocí odkazu nebo QR kódu,

• Nechte je k materiálu generovat obrázky a další grafiku, která jim umožní téma promyslet a lépe pochopit,

• Výsledek mohou žáci a žákyně implementovat do webové stránky s kurzem nebo si vše převést do nástroje Twine2. 

Praxe: Cílem této činnosti je, aby si studující vyzkoušeli práci s generativní AI v multimediální podobě (což většina asi zvládá), ale především aby skrze tyto nástroje vytvořili podporu pro vlastní učení se a zvýšili pocit participace na edukačním procesu. Výsledné materiály pak mohou sdílet mezi sebou nebo mohou tvořit týmy pro práci na tvorbě celých kolekcí studijních materiálů.

Co to je: Rozhraní pro vyhledávání Google, které je uzpůsobené k vyhledávání nepravdivých informací a jejich filtrování podle různých štítků. Uživatelé či uživatelky mohou vkládat odkazy na stránky a popisovat, zda jsou informace na nich pravdivé a proč. Aplikace je bezplatná. 

Jak to využít: Jde o jeden z mnoha nástrojů, které slouží k ověřování pravdivosti nebo nepravdivosti určitých informací. Hodí se do školních lekcí zaměřených na ověřování informací a diskuse o tom, co na internetu je a co není pravdivé. Přestože nejde o největší vyhledávač svého druhu, může zaujmout tím, jak je technologicky transparentní, což může být dobrý diskusní bod pro diskuzi ve třídě. 

Něco navíc: Aplikace nabízí navíc dvě zajímavé funkce. Vedle vyhledávání pomocí obrázků je to také možnost vyhledávání ve více jazycích. Ve školním prostředí může sloužit jako rozcestník ke sledování proměň témat v lokálním a globálním měřítku.

Google Factcheck 

Co to je: Internetový vyhledávač, který se snaží investovat finanční prostředky získané z vyhledávání do výsadby lesů. Za každé vyhledávání se ukládají do společného „banku“ určité kredity, které potom slouží k financování zalesňování. Podle stránek Ecosia podpořil tento vyhledávač vysazení přes 220 miliónů stromů (k prosinci 2024). Tento nástroj je možné využít místo Google či Bing. Aplikace je bezplatná. 

Jak to využít: Jako běžný vyhledávač, který je nastavený například na základní vyhledávání na školních zařízeních. Klíčové však není samotné vyhledávání. Na základě našeho soudu je to spíše diskuse o ekologických aspektech využívání technologií, které nejsou na první pohled viditelné, ale pro celkovou ekologickou zátěž planety mohou být podstatné. Touto diskuzí může vyučující navázat třeba na témata streamovacích služeb nebo generativní AI. 

Něco navíc: Ecosia má i vlastní webový prohlížeč, který některé činnosti dokáže dělat pohodlněji. Pokud se v rámci školních projektů shodnete, že chcete ekologické aspekty využívání technologií akcentovat, může jít o praktickou volbu. 

Ecosia 

Co to je: Komunitní fórum, které slouží pro diskuse a řešení různých otázek, funguje primárně v angličtině. Uživatelé a uživatelky mohou pokládat otázky a odpovídat na ně. Díky globálnímu charakteru komunity zde lze nalézt velké množství rad, doporučení, zkušeností, které mohou uživatelé a uživatelky použít při řešení svých problémů. Aplikace je bezplatná. 

Jak to využít: Základním módem může být výchova k hledání řešení problémů či odpovědí na otázky studujících prostřednictvím online komunity. Velké množství odpovědí je skutečně přínosných a umožňuje efektivně řešit mnoho problémů. Tím, že je nástroj primárně v angličtině, jej lze snadno využívat pro výuku jazyka a současně pro rozvoj komunitních aktivit spolu s informační gramotností (zjistěte něco, co vás zajímá, sumarizujte odpověď z Quora, odpovězte alespoň na jednu otázku). 

Něco navíc: Platforma je kvůli své otevřenosti relativně snadno zranitelná, takže se objevují otázky ohledně jejího zneužívání pro šíření dezinformací nebo propagandy. Toho lze ve školním prostředí využít jak pro diskusi ohledně komunitních znalostních modelů a jejich spolehlivosti (Quora, Wikipedia aj.), tak k podpoře systematického ověřování toho, co na tomto nástroji najdeme. 

Quora 

Co to je: Online nástroj na tvorbu myšlenkových map. Bezplatná verze umožňuje pracovat se třemi soukromými a neomezeným počtem veřejných myšlenkových map. Na rozdíl od většiny konkurenčních nástrojů nabízí výstupy, které nepůsobí příliš technicistně, ale jsou organické a dobře nastavitelné. Aplikace podporuje Makrdown (značkovací jazyk pro jednoduché formátování) a další pokročilé metody práce s obsahem. 

Jak to využít: Nástroj je možné uplatnit obecně na tvorbu myšlenkových map. Jde o jednu z nejběžnějších kreativních technik, kterou lze využít jako nástroj pro tvorbu zápisků, výpisků z četby nebo třeba pro nelineární přemýšlení o nějakém tématu.  

Něco navíc: Aplikace umožňuje na tvorbě myšlenkové mapy spolupracovat a na rozdíl od papírové je možné ji také snadno přepracovávat a upravovat. Ve školním prostředí se nám jeví jako užitečné s ní propojit kolaborativní úkoly, jako je třeba společná konceptualizace projektu, nové číslo školního časopisu atp. 

Coggle 

Co to je: f.lux je bezplatný nástroj, který slouží pro nastavení barevného režimu obrazovky do červené části viditelného spektra ve večerních hodinách. O vlivu modrého světla na usínání se kriticky diskutuje již dlouho. Patrnou sdílenou zkušeností může být, že teplejší světlo je večer příjemnější a méně náročné na oči. Tuto funkci dnes už podporuje velká část operačních systémů, takže případně můžete (většinou s méně možnostmi nastavení) využít i teplejší světlo obrazovky. Klíčová je zde práce s konceptem barevného režimu, nikoli konkrétní aplikace. 

Jak to využít: f.lux je instalovaná aplikace dostupná pro Windows, Mac OS X i Linux. Takže je nutné si ji stáhnout a naistalovat. Následně si uživatel navolí světelný profil a čas. Pokud s nástrojem učíme pracovat studující, může být zajímavým experimentem nechat je hledat vlastní barevné profily a časy, které budou potřebovat, a následně je ve třídě sdílet. 

Něco navíc: Novinkou je, že f.lux umí ovládat chytré osvětlení Philips Hue lights, takže lze rozšířit aplikaci na celkovou práci se světelným komfortem. 

f.lux 

Co to je: Jde o zdarma dostupný nástroj jako rozšíření pro Chrome. Umožňuje aktivovat „zen mode“, který skryje anglicky psané toxické nebo agresivní komentáře. Ty se snaží identifikovat (primárně v angličtině, ale částečně funguje i v češtině). 

Jak to využít: Nemalá část příspěvků v diskusích na sociálních sítích může být nepříjemná či toxická. Číst je není ani smysluplné, ani zdravé. Je žádoucí vést se studujícími diskusi o tom, jakým způsobem s obsahem interagují, jaké nepříjemnosti jim čtení takového obsahu může přinášet. Aplikace umožňuje filtrovat část negativního obsahu, což může mít pozitivní dopad na digitální wellbeing studujících. 

Něco navíc: Pokud chcete vyzkoušet, jak nástroj funguje, je to možné na stránkách vývojového týmu, můžete zkoušet psát různé fráze a měřit míru jejich toxicity a následně o ní diskutovat: Je takové měření skutečně možné a přesné? Potřebujeme takové nástroje? Jsou spojené s nějakými riziky?   

Tune 

Co to je: Jde o aplikaci pro mobilní zařízení. U vybraných aplikací nabídne před spuštěním krátkou otázku, zda danou aplikaci chce uživatel či uživatelka skutečně v tuto chvíli používat a kolikrát ji za den už měl otevřenou. Tři vteřiny nepředstavují žádné reálné zpoždění v produktivitě, ale vedou k uvědomení si toho, že uživatel či uživatelka daný nástroj vůbec zapíná.  V bezplatné verzi je omezený na jednu aplikaci. 

Jak to využít: Aplikaci si každý žák či žákyně může nainstalovat na vlastní zařízení. Využívat ji může jednoduše k podpoře svého digitálního wellbeingu a k uvědomování si toho, kolikrát danou aplikaci během dne vlastně otevírá a proč. V části případů totiž zjistíme, že ji vůbec otevřít nechceme. One sec by měla být součástí širší diskuse o tom, jakým způsobem s digitálními technologiemi dokážeme pracovat a jak ovlivňují naši svobodu. 

Něco navíc: Autoři mají připravený jednoduchý test, který studujícím určí, jaké „zvíře“ jsou na sociálních sítích podle toho, jak je využívají. Každé zvíře po krátkém testu dostane doporučení, co může pro svůj digitální wellbeing dělat. 

One sec 

Co to je: Webová služba zaměřená na opravování věcí, především mechanického charakteru. Nabízí jak dílčí návody, tak také celé kurzy nebo diskusi o tom, jak daný problém vyřešit. Dominantně pracuje s videem a obrazovým materiálem. Jednotlivé návody jsou bezplatné, celé kurzy většinou placené. 

Jak to využít: Jde o jednouchou službu (v angličtině), která může posloužit jako edukační platforma v dílnách nebo u učňovských studijních oborů. Ukazuje se, že mnoho dílčích oprav je natolik subtilních, že není možné na ně přímo studující ve škole připravovat, avšak má význam je učit tyto činnosti podle návodů. Současně se schopnost opravit drobné věci může hodit každému. 

Něco navíc: U oprav, pro které je potřeba nějaké specifické vybavení, se pracuje s odkazy na možnost si konkrétní vybavení (například šroubovák) zakoupit. I když většinou nevyužijeme Amazon, jde o velice praktickou informaci, která může mnoha lidem pomoci. Rozsáhlejší a koncepčně odlišný server s návody je WikiHow, kde mimo jednoduchých oprav najdete také návody na uvázání kravaty, jak ošetřit prasklé puchýře nebo meditovat.    

IFixit 

Co to je: Nástroj od Googlu, který umožňuje definovat okruh stránek pro vyhledávání. Díky tomu lze dosáhnout vyhledávače, který se soustředí na specifickou oblast a není zaplevelen nerelevantními výsledky. Nástroj je bezplatný. 

Jak to využít: Tento nástroj primárně slouží pro vyhledávání na vlastním webu, ale možnosti využití jsou mnohem širší. Je možné například studující nechat vytvořit vyhledávač relevantními stránkami k druhé světové válce, změně klimatu nebo umělé inteligenci. Zařazovat je možné jak jednotlivé stránky, tak celé weby. Žáci a žákyně mohou společně hovořit o tom, jaké zdroje zařadili a proč, a následně je využívat pro různé školní projekty. Hodí se především tam, kde pracujeme  s populárními tématy, k nimž se vyjadřuje bez odbornosti široká veřejnost, nebo u kontroverzních témat, a kde často můžeme vidět důraz na popírání určitých fenoménů (například klimatická změna).

Něco navíc: Soubor stránek lze dynamicky upravovat.  Uživatelé či uživatelky mohou také získat o tom, jak s ním ostatní pracují, což může být cenné například při jeho implementaci do různých žákovských nebo školních projektů. Didakticky zajímavé je pak uvažovat nad smyslem takového personalizovaného vyhledávače a jeho možnými aplikacemi.

Programovatelný vyhledávač 

Co to je: Pravděpodobně nejznámější a nejpopulárnější služba na generování hudby pomocí umělé inteligence. V základní verzi je zdarma a funguje online, jen je třeba se zaregistrovat, zadat text, hudební styl a případně další parametry. 

Jak to využít: Digitální kompetence nespočívají pouze ve schopnosti vytvořit digitální artefakt, ale především v promýšlení toho, jakým způsobem budeme schopni daný nástroj využít pro vlastní práci nebo učení. Studující si tak mohou v rámci školního projektu vytvořit kolekci vzdělávacích písniček, které je budou učit znalosti nebo faktografickou bázi do dalších předmětů. Vyzkouší si tak, jak komponovat text a vybrat dobré zvukové aranžmá (spojení českého jazyka a hudební výchovy). Vlastní tvorbu mohou realizovat v Suno. 

Něco navíc: Možností, jak takový nástroj využít, je podstatně více a má smysl vést studující k tomu, aby takové nápady vytvářeli a zkoušeli. Udělat cvičení „vytvořte a otestujte seznam aktivit, kdy se vám může hodit Suno“, je docela dobrým základem diskuse o integraci této formy umělé inteligence do procesu učení a práce žáků a žákyň. 

Suno